Studentské otazníky
Blog, Objev Plzeňsko

Nejsou Slovany jako Vydrbal aneb Jak je to s názvy lokalit?

Image
dříve jsme si vysvětlili, jak se vyvíjela označení některých ulic a budov. Dnes se podíváme na další místa.
Bory

I ve státní hymně se zpívá, že bory šumí po skalinách. Co to ale znamená? Samozřejmě nemyslíme, že by šuměla známá plzeňská věznice. Bory znamenají místo, kde rostou borovice lesní. Obdobně je tomu i v našem případě. Z historického hlediska dodejme, že na místě této části Plzně kdysi ležela vesnička Bor. Od konce 14. století sice o ní nemáme žádné zprávy, ale zřejmě stála u počátku tohoto označení.

Lochotín

Zhruba ve stejné době, kdy máme poslední zmínku o vsi Bor, se dozvídáme o Lochotíně. Jméno je to skutečně starobylé a ani záznamy z počátku 15. století přesně nevysvětlují, kde se vzalo. Zřejmě zde kdysi stál dvůr jakéhosi Lochoty, což později posloužilo jako pojmenování celé čtvrti. Plzeňákům je také známá postava domnělého rytíře Lochoty. Nešlo o majitele dnešní restaurace, ale podle pověsti se rytíř Lochota rozhodl k životu v jeskyni kousek za městem, když přišel o svůj majetek i rodinu. Stal se velmi uznávaným léčitelem a místní si k němu chodili pro rady. 

Slovany

Málokterá lokalita v Plzni zaznamenala ve 20. století tak rychlé změny názvu, ačkoli nám dnes označení Slovany přijde jako samozřejmé. Dříve se totiž pro přilehlou část používalo německé slovo Mitterwald, což bylo počeštěno na Vydrbal. V roce 1910 se hledalo označení nové kolonie rodinných domů a v zastupitelstvu vyhrála varianta V podhájí (podle dnešních pravidel V Podhájí) právě s odkazem na nedaleký Mitterwald. Jenomže nový pojem se občanům příliš nezamlouval a ve 20. letech národní socialisté protlačili přejmenování na Slovany.

Valcha

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se z Plzně stalo pohraniční město. Proto se i dnešní Valcha, která tehdy patřila k zabraným Liticím, připojila ke krajskému centru, kde zůstala dodnes. Ještě před vznikem Československa zde však probíhaly národnostní střety mezi Čechy a Němci, které vedly k uzavření dolů a rozboření tehdejší kolonie. Obyvatelé se proto museli přestěhovat jinam. Po vzniku samostatného státu ale Češi získali důvod lokalitu opět bohemizovat a založili zde osadu novou. Název má připomínat valchu uhlí, která zde dříve stávala.

Petrohrad

Nemusíme se bát, nejde o ruskou okupaci, ani o červí díru na východ. Tato čtvrť se rozrůstala poměrně pomalu a až do druhé poloviny 19. století zde příliš domů k vidění nebylo. Pokud ale něco vynikalo, šlo o hostinec U města Petrohradu. Protože sem místní (a nejen ti) rádi zašli na dobré pivo, název Petrohrad se ujal pro celou oblast.

Karlov

Významných Karlů najdeme v historii hodně. Karel IV., Karel Jaromír Erben, Karel Gott… Je snad po někom z nich plzeňská čtvrť pojmenovaná? Ne, v tomto případě jde o jiného Karla, a to Škodu, syna legendárního Emila Škody, který založil stejnojmennou továrnu. Karel Škoda byl generálním ředitelem firmy v letech 1909–⁠17 a za jeho působení vyrostla dělnická čtvrť pro 3400 lidí (čítala 217 domů s 599 byty). Na jeho počest tedy lokalita nese jméno Karlov.

Bílá Hora

Mnohým název připomíná bitvu na Bílé hoře, která se stala katastrofou pro české stavy během 30leté války. Zde se ovšem nejedná o pomník bitvy. Bílá Hora byla původně součást Bolevce, ale postupně se rozšiřovala díky tomu, že se sem stěhovali dělníci z plzeňských továren i pivovaru. Došlo tedy k vytvoření samostatného celku. A proč tedy takový název? Už poloha nám napovídá, že označení hora je na místě. A přívlastek tato hora dostala podle zbarvení půdy.

Ani dnešní sedmero určitě neobsáhlo všechny plzeňské zajímavosti. Rozhodně se tedy někdy zase vydáme na další místa, která si blíže představíme.

Pokračujte ve čtení