Studentské otazníky
Blog, Objev Plzeňsko

Časy se mění a místopisné názvy v Plzni s nimi

Image

Nic není jako dřív… Ač se to nezdá, různé názvy doznávají změn. Někdy je zajímavý už fakt, jak vůbec vznikly. 

1. Peklo

Samozřejmě nepůjdeme za čerty osobně, ale spojitost určitě najdeme. Původně Fišerův dům z roku 1886 koupili počátkem 20. století sociální demokraté a připojili ho ke svému dělnickému sídlu. Tento komplex se rozkládá na místě původního hostince Peklo. A proč takový název? V 15. století se v této lokalitě nacházelo několik mlýnů. Majitel asi nepatřil mezi nejpřátelštější Plzeňáky a pomluvy se šířily už tehdy, takže lidé o něm začali říkat, že se spolčil s ďáblem. Peklo bylo na světě.

2. Solní

Pokud se někomu při pomyšlení na sůl vybaví moře, zklameme ho. Ani pláž tu nebyla. Tato ulice, která vznikla spojením Kotlářské a Židovské, proslula skladováním soli. Právě odtud pochází název. Během 19. století se zde nacházelo tržiště, které si veřejnost oblíbila díky malebné podobě mezi ulicemi Veleslavínova a Solní. Bohužel v roce 1893 se rozhodlo o výstavbě rozsáhlé poštovní budovy a tržiště muselo ustoupit modernizaci.

3. Na Belánce

Dnes vcelku nenápadná ulice, která stojí ve stínu klíčové tepny směřující na vlakové nádraží, v sobě skrývá tajemství, které sahá až k Napoleonovi. Když tento francouzský vojevůdce táhl Evropou, italský slévač Josef Belani se rozhodl přemístit do Čech. Jeho synové se poté uplatnili jako obchodníci a přesvědčili hraběte Arnošta Valdštejna, aby svou strojírnu přestěhoval do Plzně. Vzhledem k tomu, že železniční spojení znamenalo úsporu nákladů, nemuseli ho dlouho přemlouvat. Bratři Belaniové se však o pár let později rozhodli, že na místě dnešní Belánky založí svoji strojírnu. Ironií osudu je, že jejich místo ve Valdštejnových strojírnách zaujal tehdy ještě neznámý Emil Škoda, který svou podnikatelskou intuicí nakonec konkurenční souboj vyhrál.

4. Prešovská

Pokud Sheldon Cooper konečně vynalezne stroj času a přenese nás do roku 1945, abychom oslavili konec války, rozhodně nebude dobré si s místními domluvit schůzku na Americké. Na tehdejších mapách ji najdeme kousek vedle, než bychom čekali – právě na místě dnešní Prešovské. Současný název pochází z družby se slovenským městem Prešov.

5. Americká

A jak se tedy jmenovala „naše“ Americká? Pamětníci socialistického režimu ihned zvolají Moskevská. Pro svou lokalitu není divu, že se toto místo přizpůsobuje aktuálnímu režimu. Jestliže by naše cesta se Sheldonem pokračovala až do 1. republiky, vše by se zkomplikovalo ještě více (jako by nestačilo, že výlet s ním je sám o sobě komplikovaný). Tehdy se ulice jmenovala Jungmannova. Ano, dnes je Jungmannova v těsném sousedství. Trochu matoucí, že? Raději tento bludný kruh utneme a přesuneme se jinam.

6. Veleslavínova

Úplně daleko jsme nedošli, ale tato ulice a v ní stojící růžová budova za pár vět stojí. Daniel Adam z Veleslavína se proslavil jako významný knihtiskař. Není proto překvapení, že ve zmíněné budově sídlí i katedra českého jazyka a literatury. A jak zněl název dříve? Když si ulici projdete celou, méně sportovním typům začnou bolet nohy. Tento problém řešili v každém století, a proto se ulice až do roku 1878 prostě jmenovala Dlouhá.

7. Mrakodrap

Domu se také říkávalo U Trojdohody. Stavbu totiž financovaly tři nejsilnější prvorepublikové strany v Plzni – sociální demokraté, českoslovenští socialisté a národní demokraté. Dnes nám tato budova na rohu ulic Americká a Prokopova zase tak vysoká nepřijde, ale v době svého vzniku (20. léta 20. století) se jednalo o nejvyšší budovu města. Měla osm podlaží! Občas je jméno Mrakodrap mylně používáno pro dominantu na Anglickém nábřeží, ta se ovšem nazývá Bohemia. 

Zajímavých místopisných názvů je v Plzni celá řada. Pokud jste nenašli svého favorita, nezoufejte – brzy vás městem provede další sedmero.

Pokračujte ve čtení