Studentské otazníky
Blog, Objevuj Plzeň

Kteří slavní zdobí názvy plzeňských míst?

Image

Každé město se vyznačuje slavnými osobnostmi, po kterých je něco pojmenované. Dnes jsme vybrali pětici jmen takto zapsaných v Plzni.

František Částek

Částkovu ulici najdeme na Východním Předměstí nedaleko Galerie Slovany.

František Částek se sice v Plzni nenarodil, ale během svého profesního života náš region výrazně ovlivnil. Ve své době byl znám jako obecní zastupitel a učitel, dokonce později vykonával pozici inspektora obecných škol. O tom, že místní k němu chovali značný respekt, vypovídá fakt, že funkci zastupitele vykonával celých 30 let. Za tuto dobu se mu podařilo přispět k rozvoji plzeňských spolků a veřejného života vůbec. Patřil také mezi výrazné reformátory své doby. Usiloval mimo jiné o zrovnoprávnění žen a mužů ve školství.

Zemřel v roce 1915 ve věku krásných 85 let.

Karel Klostermann

Většina lidí má tohoto spisovatele spojeného spíše s jižními Čechami. Je pravda, že Klostermann neodmyslitelně patří k Šumavě, zároveň ovšem působil v Plzni, a to jako profesor francouzštiny a němčiny na německé reálce. Nenechme se ale zmýlit dobovým vyjádřením. Karel Klostermann byl hrdý na své češství, což dokazoval nejen ve své literární tvorbě, ale také v pozici člena plzeňského městského zastupitelstva. I díky tomu pomáhal organizovat českou kulturní scénu v nemalém počtu osvětových spolků.

Ač zemřel na Strakonicku, je pohřben v Ústředním hřbitově v Plzni. Mimo jiné také ve Škroupově ulici najdeme jeho pamětní desku.

Martin Kopecký

Kopeckého sady volně navazují na Smetanovy sady. Konkrétně je najdeme v úseku od Měšťanské besedy po Západočeské muzeum. Kdo ale Martin Kopecký byl?

V roce 1828 se stal purkmistrem královského města Plzně a za 22 let svého mandátu proměnil centrum západních Čech k nepoznání. Plzeňané mohli využívat nový vodovod, vznikl první měšťanský pivovar a Lochotín se pyšnil lázněmi u léčivého pramene. Purkmistr Kopecký nezapomínal ani na rekreaci obyvatel, a tak nechal v blízkosti centra zasypat příkopy, místo nichž vyrostly sady. Právě ty, které jsme zmínili na začátku. To jen aby bylo jasné, komu vděčíme za možnost se v této lokalitě odreagovat nebo i příjemně zchladit během horkých letních dnů.

František Křižík

U sadů ještě zůstaneme, protože za Anglickým nábřežím se rozprostírají Křižíkovy sady. Jejich jmenovce asi není nutné představovat, ale někteří možná ani nevědí, jakou má tento vynálezce souvislost s Plzeňskem.

Narodil se v městečku Plánice nedaleko Klatov, kde vyrůstal v celkem chudých poměrech. Přesto se už během mládí vypracoval na asistenta inženýra v Plzni, kam se přestěhoval i se svou ženou. V této pozici získával neocenitelné zkušenosti, které později zúročil ve vlastních vynálezech. Přišel například s elektrickým návěstidlem, tedy něčím tak pokrokovým, že mu výtěžek stačil na zaplacení cesty do Paříže, kde se v roce 1878 konala světová výstava. Křižíkova kariéra pak nabrala rychlý spád.

Emil Škoda

Označení Škoda nese nejen v Plzni opravdu leccos. V případě Emila Škody zmiňme určitě náměstí mezi ulicemi Husova a Tylova.

Tento plzeňský rodák byl synem z druhého manželství doktora Františka Škody. I přes otcův nesouhlas se rozhodl studovat techniku, což se mu později rozhodně vyplatilo. Začal pracovat v nové strojírně hraběte Valdštejna a už v 27 letech se posunul do pozice ředitele. Následně továrnu od hraběte koupil a usilovně hledal zdroje financování pro rozvoj firmy. To, zda uspěl, nemusíme rozebírat. I současný plzeňský průmysl je důkazem, že Škoda jako manažer uspěl na výbornou.

Plzeň rozhodně na své slavné nedá dopustit a uvedená pětice je jenom špička ledovce. Příště se můžeme těšit na další osobnosti!

Foto: Visit Plzeň

Pokračujte ve čtení