A je to tady. Léto už je v plném proudu, ti pilnější studenti už mají zkoušky za sebou a nabízí se tak otázka, jak v západočeské metropoli trávit parné letní dny nebo dlouhé večery.
O tom, kam zajít v Plzni k vodě, jsme psali minulé léto. Letos tě zveme k ohni. Může se zdát, že tato oblíbená venkovská kratochvíle je velkému a hustě osídlenému městu zapovězena, rychle tě však vyvedeme z omylu.
Ohniště na ranči Šídlovák
Ranč Šídlovák se nachází na jihovýchodním břehu Šídlovského rybníka. V malé hospůdce se můžeš občerstvit několika druhy točených alko i nealko nápojů a k zakousnutí můžeš vybírat z nepříliš veganské nabídky tradičních hospodských rychlovek á la párek v rohlíku, hranolky, langoš, utopenec, bramboráky nebo klobásy – ty však mají i uzené z vlastní udírny.
A teď k tomu ohništi. Pohodlně se tu usadí více než 10 lidí, takže jeden ročník katedry matematiky by se sem vešel hned dvakrát. Špekáček s chlebem si koupíš na místě za přiměřených 39 korun, napichovák ti půjčí a oheň rozdělají. To jediné, co si musíš přinést z domova, je dostatek hotovosti (karty neberou), případně kytaru, se kterou v okolí nebudeš nikoho rušit. Pak už jsi omezen pouze otevírací dobou nebo trpělivostí obsluhy.
Ohniště u minigolfu v Borském parku
Minigolfové hřiště se nachází ve spodní části areálu Slavia VŠ Plzeň na Borech, ale dá se sem přijít i rovnou z Borského parku. Kromě 22 minigolfových drah zde provozují i občerstvení s klasickou nabídkou minutek, sladkých dezertů a nápojů. Otevřené ohniště můžeš použít zdarma, dřevo a napichováky ti zajistí, jen špekáček si přines svůj. Slušností pak bývá udělat v podniku útratu alespoň za pití. Během letních prázdnin mají kromě pondělí otevřeno každý den od 13 do 21 hodin.
Ohniště u Boleveckých rybníků
V této lokalitě se nachází hned několik ohnišť. My sami narazili hned na tři, což však neznamená, že jich nemůže být ještě víc, jen o nich sami nevíme.
Hned první z nich je kryté a nemůžeš jej přehlédnout, neboť se nachází přímo na severním břehu Seneckého rybníka na frekventované cestě pro pěší i cyklisty. Opékání tak lze snadno spojit i s koupáním nebo opalováním.
Další z nich leží jen několik metrů od toho předchozího, směrem do lesa. Možná by se mohlo zdát, že s postavením nového krytého ohniště postrádá toto „původní” význam, nicméně je to dobrá pojistka pro případ, že by u krytého ohniště bylo nějak moc natřískáno, a také není hned na ráně, pokud by ses chtěl raději schovat do ústraní.
A do třetice rybník Košinář a přilehlé ohniště s altánem nacházející se u jeho východního rohu. Ačkoliv ohniště působí až oficiálním dojmem (zpevněné, s novými lavičkami), altán je bohužel zanedbaný a plný odpadků, takže jej lze chápat spíš jako nouzový úkryt před nenadálou letní průtrží.
Kde vzít dřevo?
ejména ohniště u Boleveckých rybníků leží v blízkosti lesů a vyvstává tak otázka, za jakých podmínek si můžeš zdarma a beztrestně nasbírat dřevo na oheň v lese, aniž by se jednalo o krádež. Tuto problematiku řeší lesní zákon, který jasně říká, že každý si může sbírat pro svoji potřebu suchou, na zemi ležící klest, přičemž klestím se myslí větve či zbytky vršků stromů nepřesahující průměr 7 cm (zdroj). V opačném případě je potřeba odběr dřeva domluvit s vlastníkem lesa, což je v případě ohnišť u Boleveckých rybníků Statutární město Plzeň, a proto se obávám, že by domluva mohla být značně komplikovaná.
Dřevo se dá jinak samozřejmě i koupit, to mi však při takto malých objemech nedává příliš smysl. Můžeš se však zkusit poohlédnout i po bazarových nabídkách, případně k vyhledání prodejce použij strýčka Googla.
Základní pravidla rozdělávání ohně
Jakékoliv rozdělávání ohně může být potenciálně rizikové, a proto pro něj platí mnoho pravidel, ať už stanovených zákonem, nebo jen preventivních.
Lesní zákon jasně zakazuje rozdělávání a udržování ohně nejen v lesích, ale i ve vzdálenosti 50 metrů od nich, kromě míst vyhrazených vlastníkem.
Ani mimo les se rozhodně nepokoušej rozdělávat oheň na luční vegetaci, suché hrabance nebo listí. Oheň by se mohl rychle rozšířit do okolí. Ideální je hliněný podklad, do kterého vyhloubíš jámu a obložíš ji. Po uhašení ohně jámu znovu zasypeš a dopad na krajinu je tak minimální.
Vraťme se ale do Plzně k našim ohništím. Tady máš sice zázemí, které s ohněm počítá, ale ani tak nenechávej oheň ani na vteřinu bez dozoru a místo opouštěj až poté, co oheň důkladně uhasíš.
Závěrem…
Ačkoliv se ti asi nepovede přesně napodobit atmosféru pravého táboráku s metr vysokým plamenem a šedesáti zpívajícími táborníky, uznej, že i co se týče venkovního posezení u ohně nabízí Plzeň víc míst, než bys čekal. Tak si je dobře zapamatuj a až se ti s kamarády omrzí návštěvy barů a hospod, můžeš vyzkoušet změnu. Třeba to nebude naposled.
