aneb Moje zkušenosti s panickými atakami a jak je co nejlépe zvládnout, když se stanou vám nebo vašemu kamarádovi.
Zkouškové je vždy značně stresová doba, kterou jsme si ještě tyto semestry vesele okořenili absencí fyzického kontaktu s přáteli a přednášejícími. Někteří z nás se dokonce do školy podívali třeba jenom dvakrát (*kašli, kašli*). Toto období, ještě umocněné dlouhotrvající pandemií, může vyústit i v situaci, kdy se u jedinců, kteří dříve žádné mentální problémy neměli, nějaké nové zdánlivě náhodně objeví, a dokonce se může jednat i o problémy závažnějšího rázu, jako deprese, úzkosti nebo například právě panické záchvaty (též panické ataky, záchvaty úzkosti apod). Rád bych je v tomhle článku přiblížil a sdílel své zkušenosti, jak si s nimi poradit a jak můžeme pomoci někomu, kdo právě panický záchvat prožívá.
A pro jistotu – „panický záchvat“ se čte bez háčku nad „n“; protože jinak by šlo o úplně jiný druh frustrace.
Co to vlastně panický záchvat je?
Pokud bychom měli začít nějakou definicí, tak panický záchvat je epizoda vnitřního neklidu provázená fyzickými i psychickými jevy, jako například úzkostmi a zrychleným dýcháním. Pokud vám to nic neřeklo, nebojte, taky nejsem moc fanda definování. Opustím zde tedy od akademických definic a zaměřím se spíše na to, jak probíhají záchvaty v praxi mně a lidem, které znám.
Příčiny můžou být různé, ale často se panické záchvaty stávají bez důvodu. Většinou náhle člověk zjistí, že cítí silnou úzkost, doprovázenou zmíněnými fyzickými a psychickými příznaky. Z těch fyzických jsou nejznatelnější zrychlené dýchání a tep, pocit dušení se, tlak na hrudi, pocení rukou, sevřené hrdlo, zatnuté svaly a tunelové vidění (z anglického tunnel vision, tedy ztráta periferního vidění). Mezi ty psychické patří například právě značná úzkost, pocit stresu, strach (např. ze ztráty sebeovládání, často i ze smrti) atp.
Panické záchvaty mohou trvat různou dobu, od pár minut až po pár desítek (můj nejdelší byl kolem 40 minut), ale většině lidem přestane ataka tak po 10 minutách, a začne se jim poté ulevovat.
Panický záchvat vs. panická porucha
Rychlá zmínka o rozdílu mezi těmito dvěma pojmy. Panická porucha může vzniknout po absolvování panického záchvatu. Je to fenomén, kdy se jedinec aktivně vyhýbá situacím, ve kterých by panický záchvat mohl dostat, takže se právě kvůli náhodnosti a nepředvídatelnosti panických atak často objevuje agorafobie, deprese a jiné další fenomény.
Jak záchvat řešit?
Dýchejte
Nejdůležitější je dýchat. Zní to trochu jako klišé, ale z vlastní zkušenosti vím, že základní je zklidnit dech. Všichni jsme to za život slyšeli už milionkrát, dlouhý nádech, dlouhý výdech, snažit se dýchat zhluboka. Stěžejní je nabýt zpět pocit, že máte kontrolu nad vlastním tělem. Pokud to zvládnete, počítejte si. Nádech na tři, to samé výdech. Až to půjde, oba na čtyři, pět, …
Jděte na nějaké klidné místo
Pokud to zvládnete, zkuste jít na nějaké klidné místo, kde nebudete mít pocit, že se na vás dívá moc lidí. Pomáhá třeba vystoupit z dopravního prostředku, sednout si venku na lavičku (zase jsme u dýchání a vzduchu), jít do pokoje, kde budete sami atp.
Soustřeďte se na jednu věc
Během panického záchvatu je důležité hlavně se ho co nejdříve zbavit a co nejvíce ho zmírnit. Ač je to do jisté míry neovlivnitelné, nejlépe jím projdete, když pustíte všechno z ruky a budete se věnovat 100 % dýchání a řešení záchvatu. Zkuste nemyslet na to, co si o vás asi myslí a říkají lidé kolem, nebo přemýšlet nad tím, jak ztrácíte čas a místo toho záchvatu byste neměli být „bebíčko“, a měli se raději jít učit. Během záchvatu (a chvíli po něm) alespoň já nejsem schopen konat cokoliv produktivního, takže vážně nemá cenu se tím v tu chvíli zatěžovat. A i když se vám záchvat stane v nějakou opravdu nevhodnou chvíli, tak se vám často mnoho lidí bude snažit pomoci. Kvůli mně třeba jednou celý klub čekal na zahájení koncertu o 15 minut déle.
Udělejte cokoliv, co vám pomůže
Tohle radím každému, kdo se mě ptá, jak se vypořádat se záchvaty paniky. Pokud cítíte, že vám něco pomůže, tak to udělejte. Zavolejte kamarádovi, řekněte mu, že na to nechcete být sami. Dejte si čokoládu. Lehněte si do postele. Pusťte si hudbu. V tenhle moment je nejdůležitější jen to, aby záchvat co nejdřív odešel, to je dobré si uvědomit. Divili byste se, kolik lidí tuhle poučku nezná a neřídí se jí.
Uvedený výčet považuji za ty nejzákladnější opatření, které v té chvíli (a těsně před ní) je člověk sám schopný udělat. Až záchvat odejde, doporučuji si chytnout do ruky nějakou fajn mňamku, vrazit si sluchátka do uší a jít se projít. Člověk je i po záchvatu pořád rozklepaný a pomáhá se uklidnit hudbou (i když bych radil spíš klidnější popík než třeba Cannibal Corpse). Dále doporučuji nepít kafe ani alkohol těsně po záchvatu; já se třeba vyhýbám energetickým nápojům skoro úplně, protože jsem takto nejednou dostal panický záchvat chvíli po odeznění efektů energeťáku.
Jak pomoci kamarádovi, který panický záchvat prožívá?
Hlavně nesmíte panikařit vy. Někam ho odveďte, nejlépe tam, kde bude co nejméně lidí. Mluvte s ním, pokuste se ho uklidnit, opakujte, ať dýchá v klidu a obejměte ho. Zkuste se vyhnout otázce „Proč jsi ten záchvat dostal?“; po přečtení tohoto článku už určitě víte, že na tenhle dotaz nezná odpověď ani on sám a akorát se bude víc stresovat.
Tip na závěr
Nebojte se říct si o pomoc!
Já sám s tím mám dost problém a i od dalších lidí jsem slyšel, že by při záchvatu nejradši nebyli sami, ale nechtějí s tím kamarády otravovat. Většina kamarádů vám moc ráda pomůže, zvlášť když například ví, že záchvaty máte častěji a pokud chcete mít jistotu, že jim tím nepřitěžujete, tak se zeptejte, jestli na vás mají „mentální kapacitu“. Divili byste se, jak moc vám tahle jedna otázka uleví, pokud máte tendenci nad vším až moc přemýšlet, což se zvláště během panického záchvatu vážně nehodí (a ani to taky vlastně moc nejde, co si budem…).Snad se mi povedlo panické záchvaty přiblížit všem, kteří o nich tolik nevěděli a rady, jak je řešit, když se stanou vám nebo nějaké blízké osobě, vám přijdou vhod. I když panický záchvat je sám o sobě „zdraví neškodný“, doporučuji zajít za doktorem, který rovnou vyloučí jiné zdravotní problémy panickému záchvatu podobné (infarkt, epileptický záchvat, …), a případně vám dále pomůže. Pro úplnost dodávám, že s panickými záchvaty či jinými psychickými problémy se můžete obrátit na Psychologickou poradnu ZČU.
