Pro nikoho asi nebude překvapením, že Fakulta strojní (FST), sídlící v nejstarší a největší budově kampusu, ukrývá mnoho zajímavých místností. Na jejich výběr od sklepa až po střechu se podíváme v tomto článku.
Výuková laboratoř
Pro účely výuky mají katedry k dispozici výukové laboratoře, kde je možné si vlastnoručně „osahat“ reálné stroje a roboty, přístroje rozebírat a opět skládat nebo vytvářet úplně nové z dostupných dílů. Na strojích mají studenti možnost aplikovat teorii řízení, případně je řídit s využitím CNC technologie. Tím vším se zabývají v běžných předmětech na FST nebo při řešení kvalifikačních prací. Laboratoř slouží nejen pro studenty Katedry konstruování strojů, ale i pro studenty jiných kateder a fakult. Pokud by ti tedy laboratoř mohla pomoci při psaní například bakalářky, neváhej kontaktovat vedoucího své práce, který tě jistě odkáže správným směrem. Například studenti ze Sutnarky často chodí na FST zkoumat reálné stroje, jejichž design navrhují. K dispozici jsou také 3D tiskárny tisknoucí různými materiály a využívající různé souřadnicové systémy, případně laserová řezačka.
Halová laboratoř
V halové laboratoři fakulty univerzitní zaměstnanci a studenti využívají lisy, soustruhy a jiné stroje například na výrobu kompozitních materiálů. Na rozdíl od již zmíněné výukové laboratoře však hala ukrývá hlavně přístroje za miliony korun, u kterých musí stát profesionální obsluha a které primárně slouží pro vědeckou činnost fakulty a univerzity. Výrobní kapacita je pak nabízena externím firmám.
V hale také vznikly součástky pro univerzitní formuli, s níž studenti pravidelně absolvují meziuniverzitní závody. Pokud by tě spolupráce na takovém projektu zajímala, není nic jednoduššího než navštívit stránky projektu.
Lokální vichřice v aerodynamickém tunelu
Katedra energetických strojů a zařízení má k dispozici aerodynamický tunel. Stejně jako například automobilky zkoumají obtékání vzduchu kolem karoserie auta, pracovníci katedry zkoumají aerodynamiku mnohem menších předmětů.
Radiální kompresor nasává okolní vzduch a žene ho do uklidňovací komory. Uklidňovací komora vzduch zpomalí a obsahuje sítě připomínající včelí plástve – obojí přispívá k zániku nežádoucích turbulencí v proudu. Konec komory je opět zúžen, čímž se proud vzduchu urychlí a je vpuštěn s rychlostí až 90 m/s do diagnostické komory o velikosti 20 × 30 cm, kde je umístěn zkoumaný objekt. Objektem může být například model křídla nebo lopatky. Pokročilými měřícími metodami se pak dá určit vliv objektu na proud vzduchu, lze sledovat vírové struktury, odtržení proudu a mnoho dalších zajímavých jevů.
Měření může probíhat několika způsoby. Nejčastěji se měří pomocí tlakových sond. Další možností je žhavený drátek, který se ohřívá protékajícím elektrickým proudem a zároveň ochlazuje okolním proudem vzduchu. Díky tomu můžeme změřit třeba milionkrát za sekundu hodnotu rychlosti vzduchu v jednom bodě, avšak chybí nám informace o směru proudění. Směr proudění dokáže zaznamenat asi nejzajímavější metoda, tzv. PIV. Do proudu vzduchu se vpustí jemná mlha, která se osvítí laserem. Následně se ve dvou po sobě jdoucích okamžicích nasnímá měřící prostor kamerou a ze vzniklých fotografií se vypočítají okamžité rychlosti v každém bodě osvětlené roviny. Tato metoda je ale obtížně reprodukovatelná mimo laboratoř.
Katedra má ještě k dispozici menší verzi tunelu a vysokorychlostní trysku připomínající výkonný fén foukající vzduch rychlostí až 160 m/s. Toto zařízení slouží pro kalibraci měřících sond.
Vzduchová turbína
Dalším zajímavým experimentálním stanovištěm je vzduchová turbína. Jedná se o jednostupňovou turbínu poháněnou stlačeným vzduchem, která slouží pro výzkum lopatek parních turbín, jejich obtékání a ztrát spojených s průtokem přes turbínu. Vliv turbíny je v potrubí měřen především tlakovými sondami.
Studenti mohou využít tunel, případně turbínu, pro kvalifikační práce či jiné akademické práce. Ty pak mohou přednést na konferenci Power System Engineering, kde se uvádějí výsledky jak z průmyslu, tak z akademického prostředí, a využít tak jedinečné možnosti na sebe upozornit potenciálního zaměstnavatele.
Střecha
Pro opravdovou specialitu je nutné vylézt až na střechu budovy FST. Tam se nachází chytré úly poskytující přístřeší „fakultním” včelám. Úly jsou energeticky samostatné, napájené ze solárních panelů. Jsou vybaveny také dvěma kamerami, jedna snímá vnitřek úlu, druhá pozoruje vnějšek. Data sbírají také mikrofon, čidla teploty a váha sledující hmotnost snůšky. Poslední ze zmíněných slouží především k odhalení včelích parazitů.
Včely tvrdě pracují v okruhu pěti kilometrů a pravidelně navštěvují třeba Borskou přehradu. Na střeše fakulty se také pravidelně koná medobraní.
Pokud tě zajímá více informací, podívej se na článek o včelách na webu univerzity, na stránky fakulty nebo stránky Katedry energetických strojů a zařízení.
