Přemýšlíš, co veselého ti přejeme? Nejedná se samozřejmě o nic jiného než o svátky klidu a míru, tedy svátky vánoční. Na řádcích níže se dozvíš, jaké jsou tradice oslav Vánoc na Ukrajině a jak se liší od těch našich.
Dvě verze Vánoc aneb příběh o dvou kalendářích.
Ukrajinské Vánoce (Rizdvo) se, stejně jako ty naše, původně slavily tak jak to známe, 24. prosince. V období sovětské éry ale přišel zákaz oslav a koledování a pozornost byla místo Vánoc zaměřena na oslavu Nového roku. Rizdvo se vrátilo až v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu, akorát v trochu jiné podobě. Ačkoliv na Ukrajině se používá stejně jako ve zbytku Evropy gregoriánský kalendář, svátky se řídí stále tím juliánským. Kdy se tedy Rizdvo slaví? Všechny svátky (a že jich ve vánočním období není málo) jsou oproti termínům našich svátečních dní posunuty o přibližně dva týdny. Už tedy nebude překvapením, až ti tvoji ukrajinští spolužáci ve zkouškovém řeknou, že je dnes čas štědrovečerní večeře.
Veselé Vánoce poprvé, podruhé, potřetí, …
Rizdvo není jeden den půstu a večeře (jako v mnoha domácnostech u nás). Ukrajinské Vánoce začínají čtyřicetidenním přísným půstem. A co si pod takovým přísným půstem představit? Nejedná se jen o vynechání masa a živočišných výrobků z jídelníčku. Zakázáno je také například poslouchat hudbu nebo si dopřávat jakoukoli jinou kratochvíli. Smyslem tedy není nahradit párek za sójovou alternativu, ale stravovat se jednoduššími pokrmy a očistit se. Držení půstu vrcholí 6. ledna, kdy se slaví Svatý večer (Святий вечір). Nečekej ale pyramidu bramborového salátu a kapra či řízek. Pořád je totiž období půstu, takže večeře je připravena jako postní. Ačkoliv se jedná o lehčí jídla, s počtem chodů se nešetří a po východu první hvězdy na obloze se jich servíruje až dvanáct. Číslo dvanáct symbolizuje počet apoštolů. Celý Svatý den je zasvěcený přípravě pohoštění a není dovoleno uklízet, pracovat a dělat jiné ruční práce.
Popisek: Dvanáct chodů ukrajinské svatovečerní večeře
(Po směru hodinových ručiček: kapusta, varenyky, sičenyky, rybí želé, hryby, pirožky, boršč, golubci, varja, koláč, kutja.)
Další den, tedy první den Rizdva, půst končí. Ráno je tradicí mše s vánočními modlitbami, po které následuje bohatá snídaně a návštěva příbuzných a známých. Po půstu je už dovoleno zpívat a chodí se také koledovat. Mladí lidé obcházejí sousední domy, nosí s sebou Betlémskou hvězdu, a přejí svým sousedům zdraví, úspěchy a dobrou úrodu. Tradičním pozdravem je: „Kristus se narodil!” („Христос народився!”), na který se odpovídá: „Oslavme ho!” („Славімо його!”). Za přání jsou na oplátku odměněni sladkostmi, ovocem nebo penězi.
Druhý svátek vánoční, 13. ledna, je Štědrý večer (Щедрий вечір). Štědrý se nazývá podle štědré slavnostní večeře, na které se opakují chody ze Svatého večera obohacené o živočišnou složku. Zpívají se štědrivky – ačkoliv ti tento název možná zatím nic neříká, Ščedryk (щедрик) od ukrajinského skladatele Mykoly Leontovyče určitě znáš v anglické verzi Carol of the Bells. Na ten samý den připadá také oslava příchodu Starého Nového roku.
Posledním vánočním svátkem je svátek svatého Jana Křtitele neboli Vodochrešče (Водохреще). Ten by uvítali všichni nadšenci otužování, jelikož tradicí je koupat se v ledové vodě. Důvodem není posílení imunity, ale získání léčivé síly z posvěcené vody. Tradice navazuje na biblický příběh Ježíšova křtu v řece Jordán. Voda se světí také v kostelech, odkud se odnáší domů a uchovává proti nemocem.
Dárky od Ježíška na Ukrajině nehledej…
Na Ukrajině si dřinu s rozdáváním dárků rozdělili svatý Mikuláš (ukrajinsky Mykolaj) a Děda Mráz. Mykolaj ale oproti Dědu Mrázovi chodí právě na svůj svatý den, tedy 19. prosince. Tradice nadělování dárků byla v poslední letech ovlivněna západními tradicemi a děti hledají dárky pod stromečkem novorična jalynka (Ялинка новорічна), tradičně ale dárky nosí před Vánocemi Mykolaj a schovává je za okno, dveře nebo do bot. Děda Mráz, který děti obdarovává ještě od dob sovětské éry, nepřichází sám, ale společně se Snihuročkou.
Jsou si naše Vánoce podobné?
Ačkoliv se to na první přečtení nemusí zdát, ukrajinské a české Vánoce toho mají mnoho společného. První společnou tradicí je prostírání místa u večeře navíc. Češi prostírají pro kolemjdoucího, Ukrajinci tímto způsobem myslí na své zemřelé, na které při večeři také vzpomínají. Od stolu se také během večeře nevstává a měla by u něj sedět celá rodina. Další společnou tradicí je také stavění betlému, ukrajinsky vertep (вертеп). Kromě toho, že betlémy najdeš na veřejných místech, nejčastěji v blízkosti kostelů, vertep uvidíš také prostřednictvím lidového divadla. Děti každoročně představují příběh o narození Krista na vánočních představeních, při kterých se převlékají za pastýře, Tři krále, anděly, krále Heroda, čerty a jiné biblické postavy. V neposlední řadě je společným zvykem také půst, který je pro většinu z nás pouze jednodenní a s příslibem spatřit zlaté prasátko. Půst na Ukrajině má spíše náboženský význam.
Závěr
Pokud tě článek zaujal a chceš se dozvědět víc o ukrajinské kultuře, přidej se do Facebookové skupiny projektu Erasmus+ BezTíže. Právě v rámci tohoto projektu 12. prosince v Kulturce ZČU proběhlo povídání o ukrajinských vánočních zvycích, které představila studentka Kateryna Belynets. Vyprávění o Vánocích na Ukrajině a Katiny vzpomínky na tradiční oslavy ukrajinských vánočních svátků byly zdrojem pro tento článek. Na závěr, nezáleží na tom, jestli budeš slavit Vánoce české, ukrajinské nebo úplně jiné. Hlavní je užít si pohodovou vánoční atmosféru (bez stresu z blížícího se zkouškového) v kruhu svých nejbližších. Tak Veseloho Rizdva (Веселого Різдва)!
Zdroj: prezentace Kateryny Belynets z akce Povídání o ukrajinských zvycích
Zdroj fotografií: kurz Різдво, 6 модулів, 5 основних та 1 для вчителів, Dostupný z: https://study.ed-era.com/courses/course/825.
