Nebyla by to oslava, sešlost nebo párty, kdyby se nehrály společenské hry. Dnes je tento pojem značně neurčitý, obsahuje aktivity s různou náplní od Twisteru a Beerpongu přes karetní hry po tradiční deskovky typu Monopoly (deskovkám už se na našem blogu věnoval Honza ve svém článku). My se nyní se svými tipy držíme někde uprostřed tohoto spektra – při jejich hraní si (obvykle) nebudeš dávat nohy za hlavu ani do sebe klopit panáky, na druhou stranu nebude potřeba ani vybalovat obří herní plán. Hry jsou dobře přenosné, mají lehká pravidla a netrvají moc dlouho, tedy disponují vším potřebným pro zajištění zábavy při každé příležitosti.
Šimiho blafovací tip
Bluff [blaf]
- Počet hráčů: 2 až 6
- Délka jedné hry: do půl hodiny
Bluff je jednoduchá oddechová hra s kostkami, kterou si můžeš s přáteli zahrát v zásadě kdekoliv, kde je k dispozici stůl nebo rovná podlaha. Že ti název hry nic neříká? Je pravda, že hra pochází z Německa a navíc už jde o celkem letitou záležitost, takže se v dnešní době špatně shání. Já tuhle hru objevil na letním sportovním kurzu ZČU díky kamarádovi, který ji tam přivezl. Z jeho auta narvaného deskovkami jsem celý týden nechtěl hrát nic jiného. Nejen, že si u ní užiješ spoustu zábavy, opakovaným hraním navíc rozvíjíš své pravděpodobnostní a statistické myšlení a hlavně umění blafovat – a o tom to je.
Pokud otevřeš krabici, najdeš v ní spoustu kostek, kelímky na kostky a herní plán. Na začátku mají všichni hráči stejně kostek. Všichni najednou pak kostky zamíchají v kelímku a vrhnou je na stůl. Sami se na ně podívat můžou, ale nesmí je ukazovat nikomu jinému. Hraje se po směru hodinových ručiček a hráč, který je na řadě, podá neúplnou informaci o tom, jaké kostky mu padly (např. čtyři trojky). Tato informace může a nemusí být pravdivá, a přesně proto se hra jmenuje Bluff. Jde o to co nejvíce zmást spoluhráče po levici. Pokud spoluhráč informaci věří, nemá jinou možnost než sázku navýšit (počet, číslo na kostce nebo obojí) tak, aby informace (ne)odpovídala jeho vlastním kostkám. Pokud spoluhráč nevěří, řekne „blaf” a první hráč odkryje kostky. Pokud se skutečně jednalo o blaf, ztrácí kostku první hráč, pokud ne, přichází o ni jeho spoluhráč po levici. Nyní se hází znova, přičemž na řadě je hráč, který prohrál. Cílem hry je udržet si co nejdéle kostky – poslední s kostkami vyhrává.
Martinův přežvýkavý tip
6 bere!
- Počet hráčů: 2 až 10
- Délka jedné hry: půl hodiny
Velmi jednoduchá pravidla a velký rozsah počtu hráčů dělá z 6 bere! ideální tip na párty společenskou hru. Ačkoliv to název nenaznačuje, tato společenská hra je o kravách. Hra obsahuje sadu karet, z nichž na každé je určité číslo a určitý počet kravích hlav. V každém kole hráči dostanou po deseti kartách a do prostoru před ně se vyloží dalších pět karet tvořících odkládací balíčky. Hráči otočí svou vrchní kartu a postupně musí svou otočenou kartu umístit na odpovídající odkládací balíček (podle čísla na své kartě). Pokud je však něčí karta šestou kartou v odkládacím balíčku, tento balíček si musí vzít k sobě. Takto hráči nechtěně sbírají karty. Když umístí kartu všichni hráči, pokračují ve stejném duchu otočením další karty balíčku deseti karet, které jim byly rozdány na začátku. Po dokončení kola si pak všichni přepočítají celkový počet kravích hlav na kartách, které během kola nasbírali, a začíná další kolo. Hra končí, když někdo z hráčů nasbírá celkem 66 kravích hlav.
Lišákův tradičně divný tip s jednorožcem
Kabo – hra o hledání jednorožce
- Počet hráčů: 2 až 4
- Délka jedné hry: plus mínus 45 minut
Velmi jednoduchá a přenosná karetní hra Kabo je jeden z mých objevů roku 2023. Hra spočívá v tom, že se hraje několik kol a když nějaký hráč dosáhne 100 bodů, prohraje. „Počkej, co?“ Jo, prohraje, slyšel jsi správně.
Ve hře jsou karty s čísly 0–13 a cílem je na konci kola u sebe na stole mít karty s co nejnižšími čísly. Každé kolo začínáš se čtyřmi kartami a ve svém kole si buď lízneš kartu z balíčku nebo z odhazovací hromádky a vyměníš ji s kartou na stole, nebo ji odhodíš na odhazovací hromádku. Některé karty mají ještě speciální schopnosti, které při odhození můžeš použít (například se podíváš na jednu svojí kartu, nebo na kartu soupeře). „Počkej, ty svoje karty nevidíš?“ Pravda, to jsem zapomněl zmínit. Ne, nevidíš. Karty dostaneš lícem dolů, smíš se podívat na začátku kola na dvě ze čtyř, ty si musíš zapamatovat a pak se celou hru snažíš všechny karty vyměnit za jiné s co nejnižšími čísly. „Ale jak to mám udělat, když nevím, jestli líznutá karta má nižší číslo než tak karta, kterou jsem nikdy neviděl?“ slyším tě naříkat. Na to právě musíš přijít.
Když si někdo hodně věří, že ví, co má v ruce a že je to nejnižší hodnota na stole, řekne „Kabo“, hráči dohrají kolo, odhalí se hodnoty karet a podle pravidel se přičtou každému body. A tady se dostáváme k tomu, že první, kdo dosáhne 100 bodů, prohrál.
Kabo je svižná a zábavná hra, kterou můžeš hrát kdekoliv a kdykoliv, ale když si člověk má pamatovat 16 karet, které se každé kolo mění, umí to zavařit hlavu. Jo, a Kabo je jméno toho jednorožce, který má hodnotu karty 0. Proto ten název.
Kátin hádací tip
Desítka
- Počet hráčů: 2-8
- Délka jedné hry: 20 minut
Ať už máš doma plný kallax her (pozn. redakce: Kallax, původně název pro typický regál z řetězce IKEA, je oblíbený způsob skladování mezi vášnivými hráči deskovek, a tak se ujal v deskovkářském slovníku) nebo si něco zahraješ spíš příležitostně, Desítka by v tvé sbírce chybět rozhodně neměla. Jedná se o klasickou kvízovou hru v tak trochu jiném provedení. Neobsahuje ani figurky, ani herní plán. Celý herní set je schovaný v oranžovém boxíku s vyměnitelným balíčkem oboustranných otázek. Název je odvozen od počtu odpovědí, kterých je v každém kole přesně deset.
Na vrchu krabičky hráči vždy vidí otázku, kolem níž je rozmístěno deset odnímatelných žetonů. Hráči se postupně snaží přijít na odpovědi na otázku a kontrolují je odejmutím žetonu. Pokud je odpověď správná, nechává si hráč žeton jako bod. Hra končí, když jeden z hráčů dosáhne dvaceti bodů. Desítka je super nejen díky své jednoduché přenositelnosti, ale také díky výběru otázek. U kvízových her se občas setkávám s nevyrovnanou obtížností otázek, kdy hlavní roli hraje náhoda, jestli dostanu otázku z kvantové fyziky nebo jednoduchou tipovačku ano/ne. U Desítky jsou otázky rozděleny do kategorií, kdy se hádá číslo, pořadí, datum (století/ desetiletí), barva, pravda/nepravda nebo jsou otázky otevřené. Hru je možné přizpůsobit potřebám hráčů, protože se otázky dají jednoduše přeskočit a nepřijdeš tak o celé kolo, pokud nemáš zrovna hluboké znalosti v některém z okruhů. Hra je taky poměrně dynamická, neb nikdy nečekáš moc dlouho, než přijdeš na řadu.
Kubův překupnický tip
Catan – krátká karetní hra
- Počet hráčů: 2 až 4
- Délka jedné hry: půl hodiny
Většina z vás jistě slyšela o hře Osadníci z Katanu, Catan je její zmenšenou verzí vhodnou třeba i do vlaku. V podstatě se jedná jen o karty, které jsou ze základu dvou druhů: suroviny (obilí, cihly, dřevo a ovce) a to, co si za ně můžeme pořídit (cesty, rytíři, vesnice, města a rozšířená města). Tvým úkolem je dosáhnout jako první deseti bodů a je jen na tobě, jakou zvolíš strategii. Jedno však budou mít všichni hráči společné – nákupy, směňování, podlost vlastní obchodníkům. Body je možné v různé míře získávat za nakoupené věci a zároveň vše, co si koupíš, ti přinese nějaké výhody (možnost chránit své karty před ukradením či naopak schopnost krást je ostatním, získat více surovin atd.).
Hra je rychlá a vejde se do malé krabičky, nikdy nemusíš dlouho čekat na tah. I tak si ale zachovává něco z komplexity větších klasických deskových her, čehož si na ní cením..
