Studentské otazníky
Blog, Tipy & triky

Seznámení s LaTeXem aneb kde už Word nestíhá

Image

Účinný nástroj pro vytváření a správu rozsáhlejších dokumentů šitý na míru akademickému prostředí.

Zažil to snad každý, kdo někdy psal ve Wordu něco, co má více než 10 stran. Na stránce 12 posuneš obrázek o 7 pixelů a pak zjistíš, že sis právě rozházel celý zbytek dokumentu. Podobně je to s nadpisy nebo odsazováním odstavců. Samozřejmě, že ve Wordu existují nástroje, jejichž správným použitím se dá těmto potížím zamezit, ale i mistrům často nějaká drobnost unikne a zpětné napravování většinou zabere dost času. Pro ty, kteří chtějí mít dokument plně pod kontrolou a nebojí se trochu zabrousit do světa kódování, je tady LaTeX.

Image

Co je LaTeX

LaTeX, vyslovováno [latech] nebo asi běžněji [leitek], je značkovací jazyk umožňující sazbu dokumentů se zachováním standardních typografických pravidel, avšak s možnostmi mnoha přizpůsobení.

Na rozdíl od Wordu, kde pro definice vzhledu používáš grafické ovládací prvky a kontextová okna, v LaTeXu vše píšeš přímo v kódu (jak to vypadá, si ukážeme později). To znamená, že co sám nenapíšeš, to se prostě neprovede, a nemůže se tak stát, že bys někde nějaké nastavení přehlédl. Většina nastavení se pak dá snadno aplikovat na celý dokument.

Kdy LaTeX použít

Pokud potřebuješ rychle sesmolit dokument o pár stránkách, pak raději použij některý z běžných editorů dokumentů. LaTeX oceníš hlavně u delších dokumentů, kde je kladen důraz na strukturu, hierarchii a jednotné formátování (typicky vědecké články, reporty výzkumů, bakalářské a diplomové práce). Tyto dokumenty navíc vypadají velmi profesionálně. Jestliže se chceš s LaTeXem opravdu naučit, doporučuji ti s ním přesto začít na kratších semestrálkách. Ze začátku nad nimi sice strávíš více času než ve Wordu, postupně však jednoduché kódování dostaneš do ruky a psaní bakalářky či diplomky pro tebe pak bude hračka.

První dokument v LaTeXu

LaTeX jako takový je jen jazyk, pro vytváření dokumentů si musíš vybrat nějaký editor. Osobně doporučuji Overleaf. Je zdarma, přehledný pro začátečníka, funguje v prohlížeči a je hojně využívám třeba studenty FAVky, ale i jiných univerzit po celém světě.

Nejprve je třeba se zaregistrovat pomocí e-mailu nebo účtu Google. Po přihlášení se objeví (jazykově trochu schizofrenní) domovské rozhraní, kterému dominuje bílá plocha, kde se v budoucnu zobrazí tvé rozpracované projekty, a velké zelené tlačítko „Nový projekt” (New project). Klikni na něj a z nabízených šablon vyber „Vzorový projekt” (Example project). V dialogovém okně svůj první dokument pojmenuj a jdeme tvořit.

Image

Domovská obrazovka editoru Overleaf

Pracovní plocha

Další pohled už je o něco zajímavější. Máme před sebou pracovní plochu rozdělenou na dvě poloviny. Vlevo vidíme prostý text sem tam doplněný nějakým zvláštním příkazem, vpravo pak výsledný dokument, který si můžeme stáhnout ve formátu PDF.

Image

Pracovní prostředí editoru Overleaf

Vzorový dokument je skvělý ze dvou důvodů. Za prvé je dobře vidět, jakými příkazy (nebo chceš-li sekvencemi) vznikl formátovaný text na výstupu. Vidíme, že odstavce oddělujeme prázdným řádkem, nadpisy vytváříme sekvencemi \section, \subsection, atd.

Za druhé, pokud umíš anglicky asi tak jako průměrný maturant a přečteš si celý dokument, v podstatě se dozvíš ty nejdůležitější věci, které by se ti mohly při tvoření tvého prvního projektu hodit.

Hlavička dokumentu

Hlavička obsahuje nastavení obecně platná pro celý dokument, jako je např. primární jazyk, typ dokumentu, ohraničení a další. Dále se v hlavičce vyskytují tzv. balíčky, které umožňují dokument rozšiřovat o nové prvky. Jejich import provedeš příkazem \usepackage tak, jak je ukázáno ve vzorovém dokumentu. Naprosto esenciální je třeba balíček graphicx umožňující přidání obrázků, technici pak využijí balíček amsmath pro snadné psaní matematických rovnic. Pro dokument v češtině by měla hlavička vypadat asi takto:

Image

Ještě dodám, že text umístěný za znakem procenta je tzv. komentář. Díky tomu si můžeš do zdroje dokumentu psát poznámky, které se ve finálním dokumentu neobjeví.

Tělo dokumentu

Tělo dokumentu začíná tagem \begin{document} a končí tagem \end{document}. Mezi tyto dva tagy píšeš samotný text dokumentu. Jeho formátování je velmi jednoduché. Prostě jen píšeš a editor už se o všechno postará. Jediné, co je třeba vědět, je, že odstavce oddělujeme prázdným řádkem, zalomení řádku (lidově „enter”) vynutíš buď sekvencí \\ nebo příkazem \newline, konec stránky pak příkazem \clearpage. Další možnosti jako vkládání obrázků, seznamy s čísly či odrážkami, tabulky nebo hypertextové odkazy nalezneš ve vzorovém dokumentu. Pro zobrazení změn v náhledovém okně stiskni velké zelené tlačítko „Překompilovat” (Recompile). Až budeš mít dokument hotový, můžeš jej jednoduše stáhnout jako PDF prostřednictvím tlačítka napravo od tlačítka „Překompilovat”.

Citace a reference

Seznam pramenů se uchovává v samostatném souboru s příponou „.bib”. Zadávají se v jednotném formátu, který vidíš ve vzorovém projektu v souboru „sample.bib”. Často se dá vygenerovat přímo ve vyhledávačích pramenů (Google Scholar, ScienceDirect a další), ale není složité si jej napsat sám, ze vzoru to jistě pochopíš. Tento záznam si pojmenuješ a v souboru s dokumentem na něj pak odkážeš příkazem \cite{jméno_pramene}. Seznam pramenů pak vypíšeš příkazy \bibliographystyle{citační-norma} (číslování: plain, anglická APA: apalike) a \bibliography{soubor.bib}. Stejný postup najdeš ve vzorovém projektu a v tomto videotutoriálu.

Hodně podobně funguje balíček biblatex, který podporuje více typů pramenů a dokáže citovat i česky. Více o tomto balíčku najdeš v dokumentaci.

Nápověda a dokumentace

Další z předností editoru Overleaf je skvěle zpracovaná dokumentace obsahující mnoho příkladů použití. Pokud tedy potřebuješ ve svém dokumentu něco speciálního a nevíš si s tím rady, často ti po nalezení postačí použít metodu Ctrl+C, Ctrl+V. V dokumentaci se snadno zorientuješ, protože základní kategorie jsou rozepsané v přehledném menu v levé části stránky. Jinak často stačí pouze zadat do Googlu „overleaf” a to, co hledáš, a výsledek jistě najdeš hned na první stránce výsledků vyhledávání. Overleaf používá 9 milionů lidí po celém světě, z toho 400 tisíc denně, takže v tom rozhodně nejsi sám.

Závěr

Tento článek rozhodně nemůže sloužit jako plnohodnotný tutoriál pro psaní v LaTeXu. Chtěl jsem hlavně zmínit, že něco takového existuje a přesvědčit tě o některých výhodách tohoto přístupu dřív, než vyplašen z lomítek a složených závorek editor rychle zavřeš s myšlenkou  já přece nejsem programátor. Je pravda, že jedno odpoledne ti asi na soužití s LaTeXem stačit nebude, ale už po tom, co v něm napíšeš první semestrálku, si budeš mnohem jistější –  alespoň tak jsem to měl já. Je minimálně na pováženou, že na technických fakultách je znalost LaTeXu u studentů často při nejmenším předpokládána, nejsem si však vědom toho, že by na ZČU existoval nějaký seminář, který by se mu věnoval. Ve výzkumném prostředí s příchodem publikování prací je však jeho znalost v podstatě nutností.

Pokračujte ve čtení