Studentské otazníky
Blog, Tipy & triky

Capoeira

Image

aneb „největší žijící hlodavec. Jejich přirozeným prostředím jsou tropické a teplé kraje Jižní Ameriky východně od And, vždy blízko u vody.“ –⁠ Wikipedia

Tak jo, jsem zlý lhář a právě jsem vám popsal kapybaru. Cože je ta capoeira, ptáš se? „Ne, počkej, o tom jsem vlastně slyšel, to je takový to, co brácha dává na kytaru!“ Ne, zase vedle, máš na mysli kapodastr. 

Cožeto-eira?

Nejčastěji se nejspíš setkáš s definicí, že capoeira (čti [kapuera]) je brazilský bojový tanec. Co to vlastně znamená, půjde nejlépe vysvětlit trochou její historie. A i když je ta historie dost složitá, pokusím se to pro naše účely co nejvíc zjednodušit (moji trenéři jistě odpustí). Vlastně se vyvinula v jádru dost podobně jako step. Do Brazílie si conquistadoři přitáhli spoustu otroků z Afriky, kteří si s sebou vzali i své zvyklosti. Otroci se určitě nemohli cvičit v jakémkoliv způsobu boje, takže praktikovali svá umění a rituály, hlavně ty spočívající v předstíraném boji do hudby a chvíli trvalo, než někomu došlo, že si vlastně jen tak netancují. Proto capoeira nejde zařadit čistě jako bojové umění, ani jako tanec. Všechny její útočné pohyby dávají smysl z hlediska bojového umění, akrobacie a improvizace zase při jejím hraní (ano, říká se hrát capoeiru, taky jsem se tomu divil) naplňují aspekty tance. Jednoduše řečeno, snažíme se, aby se na to dalo hezky koukat, naším cílem není někomu ublížit, ale když neuhneš, tak ta noha na ten obličej prostě letí.

Jak jsem se k ní dostal

Nesnáším cvičení. Jsem jako Garfield pohybu. Ale mám docela rád sporty (ano, taky mi to nedává smysl). Skoro deset let sportovního šermu, čtyři roky stepu, nějaký ten rok bojových umění, pár let fotbalu atd. vyústily v to, že nenávidím posilování a nedokážu se v posilce donutit k tomu, aby mě to bavilo, pokud mi to někdo nezabalí do nějaké zábavné aktivity, jako psovi tabletku do žrádla. Během prvního roku na vejšce jsem se nastěhoval sám do bytu, byl lockdown a běhání mě už přestalo bavit, tak jsem si řekl, že jsem kdysi slyšel o capoeiře a když mám konečně dost volného prostoru a chci nějak posilovat a cvičit, tak to můžu zkusit. Oh boy, nejlepší nápad za dlouhou dobu.

Chceš mít kaloriční volnost? Chceš být pánem svého času? Máš zájem mít pasivní příjem dopaminů a endorfinů? Tak pro tebe mám skvělý návod, jak začít dělat capoeiru. Dělám to takhle já a tisíce dalších lidí po světě, je to zaručená metoda a zvládneš to i ty. Musíš akorát chtít, zaplatit mi dvanáctku a tady se mi podepsat. Okej, kecám, není to pyramidový schéma, nemusíš mi nic platit a nikde se podepisovat, ale zbytek tý věty je pravda!

„Hau tu dů jit?“

Jakožto správňáckej gen-z jsem vzal YouTube, plácnul tam „capoeira for beginners“ a pak se pár měsíců snažil nějak vykoumat, co se mám vůbec učit, co se mám učit po čem a jak to vlastně celé funguje. Ale neboj, od toho tu jsem a řeknu ti, jak se ty kroky učit logicky po sobě. Ještě poslední poznámka, děsně mi při hledání videí pomohlo, že umím docela dobře španělsky, takže jakž takž rozumím i portugalsky a z mojí zkušenosti jsou ty nejlepší tutoriály v těhle dvou jazycích. Ale neboj, angličtina postačí –⁠ spousta lidí to učí anglicky nebo tam často jsou titulky. Každopádně ty kroky se prostě jmenujou portugalsky a s tím nic neuděláš. Jdeme na to!

Ginga [žinga]

Ginga je základní postoj, ze kterého vychází všechny ostatní pohyby a do kterého se i poté vracíš. Funguje v tomhle naprosto stejně jako jakýkoliv jiný guard (nebo česky „střeh“), akorát že není statický; skládá se celkem ze tří postojů, mezi kterými se plynule přechází. Tohle je taky velká část toho, proč capoeira vypadá jako tanec. Ginga je v základu vlastně jednoduchá, ale nějakou dobu trvá, než si na ni člověk zvykne a než u toho začne vypadat dobře (dělám capoeiru přes rok, z toho 3 měsíce chodím na tréninky a stejně u toho vypadám furt hrozně, takže don’t worry).

Meia-lua de frente [mea lua ďži frénčš], queixada [kejšada] a meia-lua de compasso [mea lua ďži compáso]

Capoeira má spoustu kopů (jednomu se ještě budu věnovat zvlášť, protože je cool a rozhodně můj nejoblíbenější), ale tyhle považuju za ty nejzábavnější z těch nejzákladnějších. Meia-lua de frente doslova znamená „půlměsíc vepředu“, queixada je další obloukový kop, tentokrát zevnitř ven (což je vlastně opak té meia-lui) a meia-lua de compasso je variace toho prvního a jedná se v podstatě o kop z otočky, kde se člověk ale sehne a celou dobu kouká na soupeře, takže je bezpečnější než normální kopy s otočkou. Navíc se třeba občas objeví i v MMA, což je nice.

Esquivas [eskívas] a negativa [negačíva]

Esquivas jsou různé úhyby, ať už dopředu (esquiva de frente) nebo do strany (esquiva lateral). Negativa, jak už název napovídá, je v podstatě opak esquiva de frente, kdy natažená noha není vzadu, ale vpředu, takže ji lze popsat i jako takový dřep na jedné noze.

Aú [… aů]

Krom toho, že je to zvuk, který vydáš, když se ti tahle akrobacie nepovede a pošleš to zády na skříň, je to také prostě hvězda. Capoeiristi k ní, z mojí zkušenosti, mají trochu jiný přístup než gymnasti, hlavně v tom ohledu, že nad ní musí mít mnohem větší kontrolu, protože z ní pak vychází spoustu dalších variací a někdy je potřeba tu hvězdu v půlce najednou utnout, jelikož ti na místo, kam míří tvoje hlava, letí cizí queixada. Ale stejně je to za mě nejjednodušší akrobacie, která má nejlepší poměr cena-výkon. Nejvíc typickou akrobacií v capoeiře bude asi ale Macaco.

Chapeu de couro [šapeu ďži kóro]

I když to v překladu doslova znamená „kožený klobouk“, je to asi ten nejslavnější a nejtypičtější kop z capoeiry (a můj nejoblíbenější <3). Jde udělat ve spoustě variací, jednou z nichž je martelo de negativa, která byla v dokumentu National Geographic označena za nejefektivnější kop v bojových uměních v poměru síla/rychlost. Je to cool kop, vypadá strašně flashy, rozhodně doporučuju.

Děkuji, že jste se zúčastnili mé TED Talk

Capoeira je strašně zábavný a rozsáhlý koníček; od září jsem jí začal dělat „opravdicky“ a začal jsem chodit na tréninky (v Plzni je klub Vem Camará Capoeira Plzeň), což zrychlilo můj proces učení tak o 100 %. A vůbec jsem se tady například ani nedostal k hudbě, o které bych taky mohl mluvit dlouho, ale prozatím stačí, když si někam hodíš „capoeira music playlist“ a jedeš. Je to dobrý cardio, dost to posiluje jak nohy, tak ruce, když začneš dělat nějaký floreios (tzn. „pohyby na zemi“, jako třeba variace s queda de rins), a můžeš pak flexit na všechny kamarády, že v jakémkoliv breakdance vystoupení nebo v MMA zápase najdeš nějaký krok z capoeiry.

„Ale Lišáku, capoeira není opravdové bojové umění. Určitě není v MMA a MMA je lepšííííí“ tak mi prosímtě řekni, co znamená to první písmenko v té zkratce (Mixed Martial Arts) a zkus to znova.

A ještě mám potřebu adresovat jednu věc, na kterou se každý ptá: Ne, nepoužil bych capoeiru na sebeobranu; na sebeobranu použiješ akorát tak dobrej čas na sto metrů.

Foto: Beáta Zummerová Fotografie

Pokračujte ve čtení