Studentské otazníky
Blog, Tipy & triky

O Moldavsku a studiu z pohledu cizinky

Image

Moldavsko – země vína ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem, ale také nejméně turisticky navštěvovaný stát v Evropě. Pro Marii Criclivaiu bylo Moldavsko domovem ještě před šesti lety. Na její rodnou zem a studium z pohledu cizince jsem se zeptala v následujícím rozhovoru.

Česko se stalo tvým domovem v roce 2015, kdy jste se sem s rodinou přistěhovali za tátou. Jak jsi předtím ČR vnímala, když to pro tebe neměl být domov, ale země, kam si jela jen na návštěvu? Pamatuješ si, jestli tě tady něco překvapilo?

Poprvé jsem Česko navštívila, když mi bylo sedm. Líbilo se mi tu úplně všechno, především příroda a architektura. Většinu kulturních šoků jsem zažila právě při svých prvních návštěvách, takže mě pak při stěhování moc věcí už nepřekvapilo. Největším kulturním šokem pro mne byl asi první den školy. U nás je první září velká slavnost (первый звонок –první zvonění), kdy se před školou recitují básničky, zástupci školy mají proslovy, zejména o žácích dvanácté třídy, pro něž je následující školní rok posledním. Přišla jsem tedy oblečená jako v uniformě a vůbec jsem nechápala, že moje spolužačky mají na sobě džíny. To je u nás ve škole naprosto tabu. V Moldavsku je také nevhodné smrkat ve společnosti ostatních a ve škole je to možné jen po svolení vyučujícího, takže jsem dlouho přemýšlela, jestli je vhodné zeptat se učitelky, jestli se můžu jít pryč vysmrkat.

Jak je to v Moldavsku co se týče jazyků?

Úředním jazykem je rumunština, ale Moldavci ji nazývají moldavštinou. Píše se latinkou, ale ještě když studovali moji rodiče, psala se azbukou. V Moldavsku je ale taky velká komunita rusky mluvících lidí. Mým mateřským jazykem je právě ruština. Chodila jsem do ruské školy, kterých je zhruba stejně jako škol rumunských. Na jihu se můžeš setkat ještě s gagauzštinou. Obyvatelé Moldavska ví, ve kterých městech očekávat spíš ruštinu a kde lidé mluví spíše rumunsky. Můžeme každý komunikovat jiným jazykem a když poznám, že ten druhý třeba umí méně rusky, budu na něj mluvit moldavsky a obráceně.

Připravovala jsi se na přechod na českou školu už předtím, nebo ses začala učit česky až tady?

Můj plán mi lehce zkazila informace, že v Česku se nestuduje jedna škola až do dvanácté třídy. Tím pádem jsem měla cca 6 měsíců na přípravu na přijímačky. Na internetu jsem bohužel moc užitečné materiály nenašla. Měla jsem doučování přes Skype, což mi sice rozšířilo slovní zásobu a mohla jsem lépe komunikovat, ale co se týče termínů z gramatiky jsem byla pořád ztracená. Nejvíc mi pomohlo doučování od paní, která zároveň učila na základní škole. Tenhle způsob bych určitě moc doporučila. Jinak jsem se učila “za běhu” ve škole.

Co tě nejvíc motivovalo k tomu učit se česky, snažit se zapadnout mezi české studenty a nezůstat jen v komunitách cizinců? Setkala jsi se někdy s nepřívětivostí ze strany českých studentů?

Posměch ostatních nebyl mojí největší motivací. Téměř vždycky jsem se setkala s velmi tolerantními lidmi, kteří když jsem něco řekla špatně, se sice třeba zasmáli, ale pak mi chybu vysvětlili, takže jsme se mohli nakonec zasmát spolu. Cítila jsem potom takové bezpečí a nebála jsem se mluvit, i když s chybami. Největší motivací byl pro mě původně strach z toho, že mne čeká studium ekonomie a já umím číst knížky pro pátou třídu. Zároveň mě moc motivovalo to, že si ostatní mých pokroků všímali a chválili mě. Zůstat v komunitě rusky mluvících lidí mne nelákalo. Nelíbí se mi přístup cizinců, kteří přijedou, ale nedělají nic proto, aby pochopili kulturu toho státu a straní se jí. Stěhování byl navíc hrozný stres, takže jsem byla natolik vyčerpaná, že hledat k tomu rusky mluvící komunitu, ať už moldavskou, ruskou nebo třeba ukrajinskou pro mě nebylo řešení.

Co je největší pomoc člověku, který se teprve česky učí, a tím pádem třeba občas nerozumí?

Mně moc pomohlo, když mi někdo ukázal fotku toho, co myslí, nebo dané slovo zkusil popsat ještě jinak. Třeba uvést příklad. Důležité je vytvořit právě to „bezpečné“ prostředí, ve kterém se člověk nebude bát dělat chyby, protože chybami se učí.  Je velmi tenká hranice mezi tím, kdy to ten člověk s tebou myslí dobře a chce ti pomoct, anebo se ti chce jen vysmívat. Chápu ale i druhou stranu. Občas někdo nemusí mít energii na vysvětlování, zvlášť když nechápe, co vlastně nechápu.

Jaké předsudky vůči studentům z východních zemí jsi slyšela? Jsou pravdivé?

Pár jsem jich slyšela. Asi nejznámější se týkají toho, že nám není nikdy zima a že sneseme víc tvrdého alkoholu. Oboje považuji za nepravdivé, plus se u nás pije především víno a v pivu vás přepije každý Čech.  Na základce se mě taky ptali, jestli má moje bábuška doma medvěda, nosí laptě a ušanku. Každý Rus má přece na zahradě medvěda.

Jak se liší školy v Moldavsku a tady?

Školství se liší v mnoha aspektech. Do školy začínáš chodit dřív, a to do nulté třídy, kam se chodí v sobotu. Když nastoupíš do první třídy, musíš už umět číst a psát. Rozdíl je taky v rozhraní známek od desítky do dvojky (pozn. red.: desítka je nejlepší, dvojka nejhorší). Ve stejné škole jsi do dvanácté třídy, pak  můžeš na vejšku. Takovým známým rozdílem je, že v Moldavsku vládne korupce. Lidi o tom otevřeně mluví, není to ale levná záležitost. Standardní je, že se třeba dává „dýško“ i sestřičkám a doktorům.  S podplácením nesouhlasí každý, nedělají to všichni. Může se ale stát, že někdo dá vyučujícímu na vejšce k Vánocům diář a v tom tisíc lei. Korupce bohužel funguje jako začarovaný kruh. Vyhýbáš-li se jí, chybí ti pak peníze na zdravotnické služby, pro děti nebo pro policii, která tě může zastavit i jen tak bez důvodu.

Moldavsko je nejméně navštěvovanou zemí turisty v Evropě. Doporučila bys Moldavsko jako cestovatelskou destinaci?

Určitě! V Moldavsku totiž můžeš poznat víc kultur najednou a taky ochutnat moldavskou, ukrajinskou a rumunskou kuchyni. Moldavané jsou navíc velmi pohostinný národ, takže ti na cestě můžou nabídnout domácí víno. Můžeš zavítat do městečka Cricova, kde najdeš největší vinné sklepy na světě. Dál bych doporučila kláštery Tipova a Curchi a hrad Soroca. Nejlepší je přijet v období slavností a je klíčové naplánovat si cestu. Spoje veřejné dopravy nelze plánovat online jako tady. Určitě bych si raději půjčila auto. V Moldavsku se setkáš i s takovými cenami jako 25 korun za taxi.

Co je moldavské, ale lidé o tom (možná) neví?

Hodně lidí v mém okolí neví, že víno, které mají doma, je z Moldavska. Dál lidé určitě znají písničku Dragostea Din Tei od O-Zone. Jako poslední bych zmínila meme epic sax guy z Eurovision 2010.

Chtěla bys dodat něco závěrem?

Ráda bych motivovala cizince, aby byli otevřeni novým zkušenostem, lidem a cizí zemi. Zkuste opustit svoji komfortní zónu a udělat první krok naproti nové kultuře a zvykům. Ze začátku se možná cítíš cize a osaměle, ale chce to jen čas si zvyknout na nové prostředí. Zkoušej a dělej chyby. Nic není hned.

Pokračujte ve čtení