Co patří neodmyslitelně ke studentskému životu? Dozajisté knihy. A ne, to není překlep ve slově „vodka“. I ten nejvzdorovitější student párkrát otevřel alespoň učebnici angličtiny. Příjem informací čtením patří neodmyslitelně k našemu „řemeslu“, a tak si možná říkáš, proč trávit volný čas tím, čeho jinak máš až po krk.
Naše tipy ale necílí jen na vášnivé čtenáře Vergilia v originále nebo děl Aloise Jiráska. Naopak nabízí tipy na knihy pro každou příležitost – k zamyšlení i pro pobavení, knihy praktické, ze života i z říše fantazie; každý si jistě najde tu svou. Ať už tedy jen krátíš nudu během prázdnin, nebo si chceš na chvíli přečíst něco srozumitelnějšího než skripta, přejeme příjemné čtení!
Veganský tip od Martina
Tímto tipem jsem se rozhodl nabořit genderový stereotyp, který starost o rostliny a květiny předurčuje spíše ženám. Není však jediného důvodu, proč by třeba pokojovky nemohly být zájmem jakékoliv osoby. Knížka Kvítka v bytě od Veroniky Ježkové a Nikol Francové je pohledná kniha v pevné vazbě zaměřující se na tipy a zásady při pěstování pokojových rostlin (tedy tzv. „kvítek”) jak pro pěstitele začátečníky (úroveň „pletu si fíkus s pažitkou“), tak i ty, kterým kvítka sice zvládají neumřít, ale chtěli by se o ně starat přeci jen trochu lépe. Dozvíš se, jak nejrozšířenější typy pokojovek zalévat nebo množit, jak vybírat květináče, jak se zbavit škůdců, jaké rostlinám vybírat stanoviště aj. Vše je navíc orientováno tak, aby se čtenář naučil získané tipy zobecnit i na jiné typy rostlin bez koukání do knížky.
Intelektuální tip od Honzy Šimiho Šimka
Přiznám se, že ačkoliv mě psaní baví, s knihami u mě člověk nikdy moc nepochodil. Za celý gympl jsem přečetl pouze nezbytné minimum ke zdárnému složení maturity z češtiny a od té doby, pokud si dobře vzpomínám, celé dvě knihy – biografii skupiny Rammstein a divadelní scénář k Probuzení jara.
Jsou však i takové knihy, které se nemusí přečíst od začátku do konce celé na to, aby se s nimi člověk náramně pobavil. Důkazem budiž kniha Naše příjmení od Dobravy Moldanové. Ač to z názvu knihy určitě nepoznáš, jedná se o slovník, ve kterém jsou vyloženy významy drtivé většiny českých příjmení, která se pouze ze samotného slova často těžko odhadují. Takto podané to příliš zábavně nezní a pravděpodobně to ani nebyl původní záměr autorky. Vezmeš-li však s sebou takovou knihu třeba na párty intelektuálnějšího charakteru, jsem si jist, že budeš za hvězdu. Každý se totiž bude chtít dočíst, jak vzniklo jeho příjmení. V momentě vyčerpání všech účastníků se pak můžete společně vrhnout třeba na vaše vyučující a dočíst se například, že příjmení pana docenta Vimmra má mnoho možných výkladů, a to od vinaře, přes nájemce zádušních pozemků, až po bradavici (Naše příjmení. Vyd. 3. Praha: Agentura Pankrác, 2010, s. 209. ISBN 80-86781-03-8). A pokud ti předchozí poznámka nic neříká, mrkni na Martinův článek o citacích a naprav to.
Hořkosladký tip od Kamči
Můj knižní tip je trochu sentimentálnějšího rázu, avšak na své si přijdou i milovníci černého humoru. Ráda bych vám představila knihu s názvem Žlutý svět od španělského autora Alberta Espinosy. Autor se již v útlém věku místo poflakování s kamarády poflakoval po nemocničních chodbách a pomalu ale jistě nafukoval svou zdravotní složku, ve které se až moc často objevovala slova jako rakovina, chemoterapie nebo amputace nohy. Ten kluk byl přese všechno vlastně hrozně šťastný a troufám si říct, že byl šťastnější než většina z nás.
Autor v knize popisuje život a smrt takovým způsobem, že vlastně nevíte, jestli se máte nad jeho myšlenkami smát nebo brečet, já v určitých chvílích dělala obojí. Na téměř každé straně najdete nějakou zajímavou a vtipně podanou myšlenku, díky které začnete na určité situace v životě nahlížet z úplně jiného úhlu pohledu. Troufám si říct, že právě po přečtení této knihy si čtenář uvědomí, že určité věci nejsou samozřejmé, že s humorem jde všechno překonat lépe a že vlastně všichni máme jen omezený čas a je na nás, jak s ním naložíme. A proč se kniha vlastně jmenuje Žlutý svět? Protože na světě je spousta žlutých lidí (toto nemá být hanlivé označení Asiatů) a každý z nás by alespoň jednoho ve svém životě měl mít.
Ambiciózní tip od Honzy Smitky
a.k.a Lišákova nejlepší kniha ze článku
Erebos – Ursula Poznanski
aneb Že je ta knížka naprosto fire poznáš už z toho, že jsem si zapamatoval, jak se píše název autora.
Je super, že jsem nad dotazem „Jaká je tvoje nejoblíbenější knížka?“ ani nemusel přemýšlet, protože mi právoplatně hned naskočil Erebos.
Erebos je počítačová hra (Erebos je knížka, ale v té knížce je Erebos počítačová hra, keep up), která se šíří mezi studenty jedné londýnské školy pomocí záhadných instalačních disků, a jak jednou člověk prohraje, už hru nikdy znovu nenainstaluje ani nespustí. To by ani nebylo tak moc neobvyklé jako to, že se kolem celé hry začnou dít zvláštní věci, a když jí konečně začne hrát i náš hlavní hrdina Nick, zjišťuje, že je vše ještě o dost divnější. Hra působí jako by byla „živá“ a dokonce dokáže splnit skoro každé tvoje přání. Jakto?
Knížka perfektně staví atmosféru příběhu a bravurně přeskakuje mezi živými popisy hry, kterou Nick zrovna hraje, a života, který Nick mimo ni reálně prožívá. Ať už Erebos čteš poprvé, nebo třeba popatnácté (jsem si celkem jistý, že jsem ji minimálně patnáctkrát přečetl…), vždycky budeš cítit stejné napětí jako Nick, když bude zrovna sedět u stolu s rodiči a stejně jako on se taky nebudeš moct dočkat toho, až Erebos zase spustí. Zápletka příběhu je vynikající, atmosféra za jedna, vztahy mezi postavami jsou zapamatovatelné a skvělá postava Posla. 10/10.
Fantasy tip od Kuby
aneb Lišák se se svou knihou zase přechlubil
Přidám se také s něčím lehčím (i když celkem má toto dílo kolem 3000 stran), co vtáhne do děje, potěší lehkým humorem, polaská na duši svou do detailu promyšlenou fantazií, a co především – dá odpočinout od učení. Christopher Paolini stvořil ve fantasy tetralogii Odkaz dračích jezdců fiktivní zemi Alagaësii i s jazyky jednotlivých ras. Jedná se především o dobrodružnou četbu s rychlým spádem, ale přitom napsanou citlivě, chytře a jemně. Není to jen velká řež, ale i spousta drobností, které zaujmou svou promyšleností, jež vyjde najevo často až po delší době. Rozvinutý je zde i svět magie, která má svou cenu a není jen máváním hůlkou. Nechybí ani popisy krajiny, dojmů, příčin a účelů tamního světa. Příběh je z velké části o společném dospívání chlapce a draka v době, která žádá od lidí více, než jen tiše hrabat na vlastním políčku… Avšak proč popisovat něco, co popsal někdo jiný lépe? Zkuste nahlédnout na prvních pár stran a uvidíte, že vás četba strhne.
