aneb Jak jsem strávil desítky hodin cvičením koníčku, bez toho, abych vlastně strávil čas cvičením koníčku – pro začátečníky.
Střední byla víceméně nuda a když se nudíte osm let, začnete si hledat jakoukoliv zábavu. Pro někoho je to kafe s kamarády, pro někoho sport, pro někoho hraní videoher a pro někoho přeprodej NFTček. Co mají ale tyhle věci společného? Nedají se dělat přímo během té nudné výuky. „No, ale Lišáku, tak si ten mobil s mojí aplikací na trading NFTček vezmu pod lavici. Vlastně, nechodím nikam bez mých NFTček, protože jsou to…“ Pššššššš… ticho. To je ale proti školnímu řádu. Víš co ale není proti školnímu řádu? Pokerové karty a žetony.
Okej, okej, zní to jako gambling, ale vydrž ještě chvíli.
Cardista vs. kouzelník
Cardistry se dá vyložit jako (haha, chápeš, vyložit? jako karty vyložit? no nic…) umění práce s kartami. Ne ovšem jako při kouzlení. Cílem kouzlení je udělat kouzlo; cílem cardistry je udělat trik, který vypadá co nejvíc cool. Alespoň kam mé znalosti sahají, čeština nemá pro cardistry svoje vlastní slovo, takže se to nepřekládá a člověk dělající cardistry je prostě cardista ([kárdista]; prosím, hlavně ne „kartář“.
Tak, a než budu mluvit o tom, proč by to vlastně někdo dělal, musím ještě malinko dovysvětlit pojem, který se v článku více objeví později, a sice fidgeting. Fidgeting se taky špatně definuje, ale řekněme, že jsou to nějaké malé pohyby těla související většinou s nedostatkem pozornosti, jako třeba když si při přednášce cvakáš propiskou, klepeš nohou, klepeš prsty nebo házíš nožem pod lavicí. Cože? Jenom já? Nevadí. Jde o to, že je to tak častý fenomén, že ho každý z nás zažívá každý den a určitě každý zaznamenal naprostý megatrend fidget spinnerů pár let zpátky. Původně pomůcka pro děti s ADHD, poté věc v každé ruce nesoustředícího se člověka. A podobně jako se to stalo s fidget spinnery; i z ostatních způsobů fidgetingu se staly až kompetitivní sportovní disciplíny. No a pár si jich ukážeme tady. Zpátky ke cardistry!
K samotné technice
Esencí cardistry jsou tedy nějaké triky, nebo sekvence pohybů s kartami, chceš-li. Dají se dělat jednou rukou, oběma, před hlavou, za hlavou, venku, vevnitř, co si jen vymyslíš. Nejjednodušší způsob, jak začít, je sehnat si balíček pokerových karet (je děsně důležité mít pokerové karty, protože mají správnou velikost) a najít si na YouTube nějaký ten „cardistry tutorial“. Spousta triků, na které člověk hlavně ze začátku narazí, jsou stejné pro cardisty i kouzelníky. Fake míchání („false shuffle“), vějíře („fan“) a nějaký cuty („cuts“, což jsou v podstatě způsoby snímání balíčku), spoustu z toho kouzelníci dávají do svých vystoupení, aby to vypadalo dobře nebo i třeba někoho ošálili. Cardisti jdou ale dál.
Trik by měl začínat a končit v poloze, kdy balíček držím v ruce. Je spoustu způsobů držení balíčku, pro začátek ale stačí straddle grip a mechanic’s grip. Co se týče one-handed cutů (jednoduchá práce s balíčkem jednou rukou), doporučil bych na začátek charlier cut a revolution cut, což je variace toho prvního. Ještě další z těch nejpoužívanějších je scissor cut, ale na ten musíš mít už něco naučeno, protože vyžaduje HODNĚ velký rozevření ruky a to hned na začátku nejde. Co se týče samotných složitějších triků, jména mých dvou nejoblíbenějších jsem zapomněl a už je nemůžu najít, ale začal bych určitě cutem zvaným WERM (na YouTube prostě hodíš „cardistry werm“), je to takový největší základ a navíc je děsně jednoduchý ho udělat, aby vypadal dobře. Další naprostý základ je Sybil Cut. No a pak si zadej na YouTube „cardistry tutorial“ a projížděj triky, dokud si nenajdeš nějaký, který se ti líbí a začni se ho učit. Spoustu lidí na YouTube to vysvětluje fakt dobře a já se víceméně nový triky učím výhradně takhle.
Jo, a kdo z vás viděl Podfukáře, tak to, co dělá na začátku Danny, je v podstatě čistá cardistry, takže jestli ti to přišlo cool, tak na YouTube celou tu sekvenci učí spoustu lidí.
Benefity cardistry
Je to zábava, když nemáš co dělat s rukama, a jak si zautomatizuješ ty triky, tak nad nimi už nemusíš ani přemýšlet. Existují i fidget moves přímo za účelem, aby sis něco dělal v ruce a líp se soustředil, takže si každý něco najde. No a navíc to pomáhá s mobilitou prstů a zápěstí a často, třeba když se před koncertem nestíhám rozehrát, si prostě vezmu balíček karet, 15 minut něco dělám a mám rozehřátý ruce hnedka. A ještě u toho vypadám cool (jako na úvodce). Win-win.
Když nechci tahat karty do školy
Neboj, I gotchu. Slyšel jsi o pen spinningu? Určitě si každý sem tam zatočí s propiskou, ale určitě jsi nevěděl, že je to sportovní disciplína. Dělají se na to naprosto unikátní a perfektně vyvážený pera a je to umění, který vyžaduje spoustu hodin cviku, aby v tom byl člověk alespoň trochu kompetitivně ekvivalentní. Nenech se vystrašit, je to vlastně dost jednoduchý.
Propisku máme každý den v ruce všichni a pen spinning je taková zábava, že když jsem s tím na střední začal, tak jsem hnedka nakazil spolusedícího a nebudu lhát, během studia na nás už několik učitelů křičelo, ať přestaneme s tím točením, že je to ruší. Oba točíme doteď; někde by v tom mohla být nějaká message…
Thumbaround, Charge, Viper, Sonic. Plác, hotovo. Jako u cardistry, koukni na YouTube, sedni si na postel, pět hodin to cvič, aby ti ta propiska furt nepadala při přednášce a pak to zvládneš kdekoliv s jakoukoliv psací potřebou, brčkem, čínskou hůlkou, nožem, párkem, rohlíkem, párkem v rohlíku (neptej se, prostě mi věř, že to jde) nebo s bubenickou paličkou. Ano, některý ty triky používají i bubeníci (ale nejspíš tomu takhle neříkají), takže Charge a variace Soniců můžeš vidět v podstatě na každým koncertě, když si bic-man protočí klacíkem. Pen spinning je s trošinkou cviku easy, jde dělat kdekoliv, je levnější než balíček karet, dostupnější a každý si najde svůj trik. 10/10, would spin again.
Další způsoby fidgetingu
Jakou máš nejradši Bondovku? Správná odpověď je Casino Royale. A pamatuješ si na tu hlavní pokerovou scénu, kde si tam Le Chiffre hrál s žetonama? Tak tohle je taky fidgeting! A můžeš se to taky z YouTube naučit! Určitě sis celý článek říkal, kde se objeví ty pokerový žetony, o kterých jsem mluvil, co?
S pokerovýma žetonama je triků málo, ale je to docela zábava a nikdo nečeká, když to nakonec při tej pokerovej partii vybalíš. Akorát nedoporučuju hrát ten poker při přednášce; od toho jsou studovny.
Ještě bych si nepřipadal kompletní, kdybych nezmínil alespoň jeden další způsob fidgetingu a to je Fidget Cube. Jde sehnat skoro v každým hračkářství; je to kostka, která má z každý strany nějakou blbost. Většinou je to nějaký přepínač (jako na světlo), nějaký točítka, nějaký mačkátka, nějaký koulítka, nějaký cvakátka, chápeme se. Je to malinký, takže si s tím člověk může hrát i v kapse. Akorát opatrně na veřejnosti s mačkáním si věcí v kapse, může to působit jako úplně jiný fidgeting.
Že tímhle vtipem nemůžu zakončit článek? Ha, sleduj!
