aneb Kde a jak si v Plzni můžu sednout s kytarou na ulici, dát si klobouk na zem a chillovat.
Co je to busking?
I když název svádí k překladu „autobusový král“, jedná se o něco úplně jiného, co s monarchismem ani autobusy naprosto nesouvisí. Busking je činnost, kdy si umělec (většinou hudebník) sedne na ulici a dá si před sebe klobouk (nebo vlastně jakoukoliv nádobu), do kterého mu kolemjdoucí mohou hodit nějaký ten peněžní obnos, pokud se jim performance líbí. Záměrně jsem použil slovo performance (česky „vystoupení“), jelikož umělecké vystoupení nemusí být jen hudebního rázu, ale třeba i divadelního (jak se dozvíš dále v článku).
Busking má spoustu výhod jak pro vystupujícího umělce, tak pro kolemjdoucí. Zaprvé je to určité oživení města. Představ si, že ti cestu do školy nebo práce, jindy plnou zvuků projíždějících aut, náhodných útržků hovorů či nicneříkajících výkřiků, zpříjemní hudební zážitek. Busking totiž dodává ulicím města „barvu“. Navíc, platíš jen tehdy, pokud se ti vystoupení líbí. Můžeš kdykoliv odejít, zůstat na kolik písniček chceš a užít si koncert bez jakéhokoliv závazku.
A výhody pro umělce? No, jako člověk, který vystupuje celkem často, ať už v klubu či například na svatbách apod., musím přiznat, že busking je docela výjimečná zkušenost, která tě obohatí jinak než klasický koncert. Navíc, nemusíš nic domlouvat – prostě přijdeš a hraješ! Můžeš si zkusit repertoár, který normálně na koncertě nehraješ a nemusíš se bát, že nikdo nepřijde. Pokud si sedneš na šikovné místo, můžeš mít za dvě hodiny třeba 800 diváků. Drobnou nevýhodou může být, že na ulici jsi na všechno sám – nemáš odposlechy, zvukaře; je to prostě celé na tobě a ty se s tím musíš naučit pracovat.
Proč na něj narážím tak zřídka?
V České republice je busking (a pouliční umění celkově) poměrně málo rozšířený, narozdíl třeba od Spojených států, kde například v New Yorku najdeš jazzmany na každé stanici metra. A třeba i takový Ed Sheeran začínal mimo jiné jako busker. U nás je busking regulován hlavně vyhláškami obcí, každé město to má tedy jinak a jednotná obecná úprava víceméně neexistuje.
Určitě víc buskerů uvidíš v Praze, než v Plzni. Obecně, v hlavním městě nejspíš neprojdeš centrem nebo přes Karlův most bez toho, aniž narazíš na pouliční umělce. Pohybuje se tam také více zahraničních umělců, kteří se tím, že jezdí po světě a vystupují na ulici živí.
Ještě než ti řeknu, jak si můžeš busking vyzkoušet i ty, neodpustím si krátké právní okénko, ve kterém ti vysvětlím kde, kdy a jak můžeš buskovat.
Právní okénko
V Plzni busking konkrétně upravuje Obecně závazná vyhláška statutárního města Plzně č. 10/2015, kterou se mění Vyhláška statutárního města Plzně č. 10/2006, o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje žebrání. Ano, čteš správně, pouliční performance se upravuje ve vyhlášce o zákazu žebrání. Taky mě to pobavilo. Každopádně, důležité je, že vyhláška vymezuje, kde, jak dlouho, kdy a za jakých podmínek můžeš na území města Plzně buskovat. Neboj, ty ji číst nemusíš, shrnu ti vše důležité níže:
Kde můžu buskovat?
Čl. 2, odst. 1 Vyhlášky říká: „Smetanovy sady, Kopeckého sady, Šafaříkovy sady, Křižíkovy sady, Mlýnská strouha a Štruncovy sady“. Já osobně chodívám k Brance, což je prostor mezi papírnictvím U Branky a kavárnou Šálek a špunt, do které můžeš dokonce zajít a poprosit o klíče k elektřině k zapojení aparatury. U Branky můžeš potkat stálé buskery hrající na saxofon, housle nebo třeba i zobcovku a pokud chceš na jejich vystoupení navázat, stačí se jen domluvit, protože…
Kdy můžu buskovat?
…hrát můžeš každý den mezi 10:00 a 21:00, a to po maximální dobu dvou hodin (čl. 2, odst. 3, písm. a) a b)). A pozor si musíš dát ještě na čl. 2, odst. 4, který ale neříká nic jiného než, že pokud v těch místech probíhá akce (jako třeba Festival vína, vybrané trhy, festival Na ulici aj.), nesmíš je narušovat svým brnkáním.
Jak můžu buskovat?
Vyhláška v článku 2, odst. 3, písm. c), d) a e) říká už jen to, že nesmíš zatarasit ulici; prostě se moc neroztahuj, vezmi si nástroj, aparaturu nebo jen nalaď hlasivky, dej klobouk na zem a hraj. Co se týče hlasitosti, řiď se selským rozumem – nastav si nástroje/ aparaturu tak, aby tě bylo slyšet, ale nepřepal to. Lepší je méně než více. Lidi, co to bude zaujímat, přijdou blíž.
Pár tipů (skoro) ostříleného buskera
Nechoď buskovat v první řadě kvůli výdělku. Jasně, dá se tím vydělat, ale jdi si zahrát především pro ten zážitek. Lidé poznají, když tě to bude bavit a vždycky potom v tom klobouku najdeš dost minimálně na pivo a večeři.
Neboj se, že budeš lidi otravovat. Nemůže se vlastně stát nic špatného. Lidi chodí kolem tak jako tak, a když se zastaví, aby si něco poslechli, tak je to jenom plus pro tebe. Nikdy se mi ještě nestalo (ani nikomu, koho znám), že by někdo zavolal policii – ta se spíš sama zastaví a poslechne si tě ze zájmu.
Dodržuj běžné poučky o vystupování, i když je to trochu něco jiného než klasický koncert. Zastaví-li se u tebe deset lidí, nedělej pauzy mezi písničkami a dej hned další, třeba tři za sebou, aby publikum neodešlo. Když ti někdo hodí něco do klobouku, poděkuj kývnutím a úsměvem, ať nemusíš přerušovat tu naprosto peckovou sloku, ve které se ti konečně povedla perfektní vejška.
A nakonec: Nenech se rozhodit a užij si to! Bude-li někdo narušovat tvoji performance, nelámej si s tím příliš hlavu. Ve vší slušnosti ho popros, ať dodržuje patřičný odstup, případně o to popros kamarády. Sebe i techniku samozřejmě chraň, zároveň ale zachovej klid a soustřeď se na svoje umění.
Jít, hlavně poprvé, buskovat je docela strašidelná věc, když ale překonáš prvotní strach, tak je to vždycky moc příjemný zážitek. Budeš-li mít pocit, že se ti vše sype pod rukama, tak prostě řekni, že je to veřejná zkouška (tak to děláme my).
