Pes – nejlepší přítel člověka, říká se. Jako svého nejlepšího přítele je skvělé nevynechat svého psa ani z plánů na léto. V tomto článku se podíváme na aspekty cestování se čtyřnohým přítelem, konkrétně se budeme bavit o roadtripech.
Slovo roadtrip tradičně označuje delší cestování autem s četnými zastávkami a výlety po cestě bez pevného cíle. Pro účely článku však můžeme připustit i cesty jinými dopravními prostředky. Takové dobrodružství má mnoho pozitiv, od skvělých zážitků pro sebe i psa, až po upevnění vztahu mezi páníčkem a mazlíčkem. Na druhou stranu určitě není rozumné bez rozmyslu psa „uvrtat” do každého výletu, který nás napadne.
Proč a jestli vůbec vyrazit na roadtrip
Než se svým psem podnikneš něco tak náročného jako je roadtrip, je podle mě nezbytné si svůj záměr pořádně promyslet. Zatímco člověk zvyklý na cestování je vůči dobrodružství většinou pružný, pro psa může představovat extrémní zátěž.
Plán by se měl psovi co nejvíce přizpůsobit a je potřeba ho brát v potaz už při výběru destinací. Pokud tvůj pes nevleze venku ani do louže a horko bytostně nesnáší, určitě s ním nejezdi na Jadran, ať už letní moře miluješ sebevíc. Naopak když tvůj pejsek sotva chodí, je samozřejmě nesmysl brát ho na výšlapy do hor. V tomto nelze dělat kompromisy.
Pokud nejde výlet psovi přizpůsobit tak, aby byly naplněny jeho potřeby, radši nikam nejezdi, nebo nech pejska doma.
Než vyrazíš
Rozhodně nevyrážej hned napoprvé na 5000km cestu po Evropě. Krom toho, že s nulovými zkušenostmi si na cestu zabalíš spoustu nepotřebných věcí a mnoho toho naopak zapomeneš, je nezbytné nejprve zkusit, jak na cestování reaguje pes.
Doporučuji začít jednodenními, méně náročnými výlety po okolí a postupně dobrodružství stupňovat na několik nocí po republice apod. Obzvlášť ze začátku je základ mít možnost se kdykoliv bez problémů vrátit pro případ, že by se něco pokazilo.
Vyplatí se také svou dovolenou poctivěji naplánovat a promyslet, např. jestli mezi vybranými destinacemi není příliš velká vzdálenost.
V případě, že míříš do zahraničí, speciální pozornost věnuj pravidlům vstupu psů do všech zemí, ve kterých se vyskytneš. Státy se liší tím, která očkování vyžadují, u některých mohou být potíže se specifickými plemeny. Typicky je třeba ohlídat si datum očkování proti vzteklině, případně odčervení, podmínkou bývá i veterinární prohlídka před odjezdem z ČR. Naprostou nezbytností je pak mezinárodní pas psa, který vystaví veterinář. Nemusím snad ani zmiňovat, že je nutné mít psa očipovaného. U středomořských států je velmi doporučeno podat přípravky proti srdečním červům.
Pro případ akutních zdravotních potíží existuje i pro psy úrazové pojištění.
Čím jet a kde spát
Volba dopravního prostředku je samozřejmě neméně zásadní a je velmi individuální. V úvahu připadá vlak + stan, případně vlak + předem domluvená ubytování. V takovém případě by se ti mohla hodit nabídka ČD Jízdenka na léto. S větším psem, který vyžaduje mj. více granulí, však taková cesta může být dost náročná, ale pro fyzicky zdatnou dvojici majitel a pes nemusí být ani taková možnost zapovězena.
Nejpohodlnější kombinací je samozřejmě auto + domluvená ubytování, u které ale může být problém najít vhodné penziony, jež tě ubytují i se psem. Pevně nasmlouvané ubytování také může být omezující při náhlých změnách plánů. O něco méně pohodlné alternativy jsou pak auto + stan nebo cestování i spaní v autě. Poslední zmíněná možnost se mně osobně zdá nejlepší, vyžaduje ale možná více plánování a přemýšlení, jak auto uzpůsobit pro své potřeby. Na rozdíl od stanu však není auto tak náchylné na výkyvy počasí a pes se v něm může cítit bezpečněji.
Pokud budeš psa vozit v autě, zjisti si podmínky přepravy zvířat u všech států, které navštívíš. Pravidla se typicky moc neliší od těch českých, tj. pes nesmí mít možnost jakkoliv zasáhnout do řízení. To znamená, že by měl být buď v kufru odděleném mříží od zbytku auta (případně v přepravce nebo kleci), nebo připoutaný na zadních sedačkách.
Volně pohybující se pes je v případě bouračky rizikem jak pro sebe, tak pro ostatní. Mně se jako nejbezpečnější zdá mít psa na zadních sedačkách se speciálním postrojem testovaným na bezpečnost při srážce, nebo ve speciálních „stanech” pro převoz v autě. Naopak nikdy nenechávej psa připoutaného na obojku, ať už ho umístíš kamkoliv!
Co (ne)zabalit
U psa je o něco jednodušší přemýšlení, co by potřeboval mít zabaleno. Důležité je sbalit především dostatek krmiva, ideálně suchých granulí. Potřeba je myslet i na psův pitný režim. Vodu je možné sehnat po cestě třeba z tekoucího potoka, pít může i balenou vodu, ale vždy jen nesycenou.
Nepodceňuj vybavení na noc, vem ideálně pelech (nebo aspoň pohodlnou deku) na spaní, případně i deku na přikrytí. Na deštivé dny se budou hodit ručníky a pláštěnka (ta je opravdu k nezaplacení – není totiž nic horšího než mokrý pes ve tvém spacáku), pro výlety po okolí veřejnou dopravou košík. Ne vždy je potřeba brát haldy pamlsků, pro nenáročné psy postačí granule sebrané z večerní krmné dávky.
K moři, případně k náročenějšímu pobytu u vody, rozhodně doporučuji koupit plovací vestu. Tvému chlupáčovi může zachránit život.
Lékárnička
Na cestách mohou pejska potkat všemožná zranění a jiné zdravotní potíže. Protože je dobré být připraven, nastíním, co by měla obsahovat psí lékárnička. Základem jsou samozřejmě obvazy doplněné o koban (pro fixaci obvazu, u zvířat není vhodné používat svorky), gázové čtverce, Betadine na dezinfikování, peroxid vodíku na vyvolání zvracení, antihistaminika pro případ bodnutí hmyzem, háček nebo pinzeta na vyndání klíštěte, Smecta (obzvlášť pro cesty k moři jsou přípravky proti průjmu absolutní nutnost). Pro případnou aplikaci léků se také hodí stříkačka. Vždy se radši poraď s veterinářem, jaké přípravky použít.
Kam jet
Na závěr se podělím o pár tipů z vlastní zkušenosti. V první řadě se mi osvědčilo se psem cestovat především mimo sezónu – méně lidí a menší horko je ideální kombinace pro psí cestování. Výletovat po Česku nebývá žádný problém, české podniky i veřejná doprava jsou na psy zvyklé, například v restauracích ti často pro pejska přinesou sami vodu. V zahraničí ale může být situace jiná, na Slovensku jsou ke psům o dost méně vřelí. V Anglii mohou nastat problémy na hranicích, jelikož si import zvířat ze zahraničí velmi pečlivě střeží. Co se cestám k moři týče, o Chorvatsku se obecně říká, že je přátelské ke psům – minimálně v kempech nebo ve městech nemívají s psími společníky problém. Veřejné pláže se psy obecně (aspoň z mých zkušeností) příliš nepočítají, vhodnější je tedy hledat část pobřeží mimo letoviska (s čímž mohou mít případně problém zase místní policisté). V různých částech Chorvatska budou ale zvyklosti jiné a rozhodně se vyplatí udělat si důkladnější rešerši předem, případně jet až ke konci září, kdy pláže bývají skoro prázdné.
