Odpočívej v pokoji s pokojovkami

Hledáš někoho pro dlouhé večery, strasti i radosti, někoho, kdo tě vyslechne s kterýmkoliv problémem a odmění tě svou krásou? Nechoď na Tinder, kup si pokojovku. 

Vždycky, když se někde objevím s novou pokojovkou, právě koupenou někde v obchodě, nebo se zmíním, že rád pokojovky pěstuju, někdo se ozve: „U mě ještě žádná kytka nepřežila.“ Může to vytvářet dojem, že pokojovky jsou nemilosrdné a stačí špatný pohled, aby shodily půlku svých listů. Abych byl upřímný, existují druhy, které k tomu nemají daleko – znalejší čtenáři si možná hned vybaví třeba Ficus benjamina. Existuje mnoho pokojovek, které ale naopak odpustí svým pěstitelům velmi mnoho. A v tomto článku si řekneme, jak je nezahubit.

Základ je v sebevzdělání

Stejně jako je nerozum (ba dokonce zločin) pořídit si domácí zvíře, o kterém nic nevíš, pro úspěšné pěstování rostlin je potřeba aspoň nějaká minimální znalost. Nejsnazší je přečíst si něco o pokojovce na internetu. Pár kliknutími zjistíš, kolik potřebuje vody, kam ji umístit, jak ji hnojit a podobně. Potom se stačí informacemi řídit a pokojovka by měla přežít. 

Mně osobně ale tohle nikdy nestačilo, potřeboval jsem problematiku pokojovek pochopit více do hloubky, snažit se získané informace použít i pro nově pořízené druhy. K tomu mi dobře posloužila literatura zabývající se touto problematikou – můžu doporučit především Kvítka v bytě. Kniha se zabývá mimo jiné umístěním kvítek, zaléváním, přesazováním, likvidací škůdců, jednotlivě pak probírá nejčastější druhy pokojovek, které se v domovech pěstují. Pro milovníky online obsahu pak můžu doporučit třeba instagramový účet Pokojovky, na kterém najdeš jak všemožné tipy zadarmo, tak nabídku placených webinářů nebo vlastní knihu autorů účtu. Zužitkováním těchto informací máš pak možnost udělat rostlinstvo skutečně šťastné. V následujících odstavcích si nastíníme základní principy, jak toho dosáhnout.

Kde pokojovky sehnat

Pokojovky se dnes dají nakoupit na mnoha místech. Obrovský výběr bývá například v hobbymarketech, někdy i hypermarketech. Osobně nemám ale s nákupem na těchto místech dobré zkušenosti, často je problém vybrat rostlinu, která nevypadá, že je nad hrobem, jednou jsem si s mátou z hobbymarketu přinesl domů škůdce. Preferuji spíše malé krámky s pokojovkami (například Kytky v oblacích), další možností je také vyměňovat namnožené květiny s kamarády nebo známými (tím také můžeš zásadně ušetřit). Pokud kamarádi nejsou nadšenci do pokojovek, existují SWAP skupiny třeba na Facebooku, stačí pohledat.

Výběr pokojovky

Je velmi lákavé vybírat si kvítka hlavně podle toho, jak vypadají. Ne vždycky je to ale šťastný způsob. To, jestli se pokojovce u tebe doma bude dařit, ovlivňuje mnoho faktorů, například množství světla a jeho charakter (přímé, rozptýlené, …), teplota v místnosti, vlhkost. Podstatné je také to, jestli máš tendenci zalévat málo, nebo hodně. V obchodě se zeptej, jaké si rostlina klade nároky, určitě ti rádi poradí.

Často se vhodnost světelných podmínek určuje světovou stranou okna v místnosti. Nejvíce štědrá strana co se týče světla a tepla je jižní nebo jihozápadní, rozhodně ale neplatí, že čím více na jih, tím lépe. Pokud dáš na jižní parapet rostlinu, která má ráda rozptýlené světlo nebo polostín, a z okna na ni bude svítit přímé slunce většinu dne, spálíš ji na uhel. Jelikož málokdo je ochotný bourat zeď kvůli novému oknu, aby měl lepší světelné podmínky, orientace oken bývá nejstriktnější kritérium při výběru pokojovek. A holt se někdy musíš smířit s tím, že když máš jihozápadní okno, nebudeš mít v pokoji kapradinu.

Typickými držáky mezi pokojovkami jsou epipremny, philodendrony, tchýnin jazyk nebo třeba voskovky a africká fialka. Nevyžadují tak striktní péči a začátečníkům leccos odpustí.

Co s pokojovkou, když ji přinesu domů

Novou pokojovku nech doma nejdřív rozkoukat a adaptovat se na podmínky v novém prostředí. Já vždy nové kousky dávám do „karantény“ – na místo, kde v okolí nejsou jiné rostliny. Kdyby totiž s kvítkem přicestovali i škůdci, nemají možnost se hned rozšířit na jiné rostliny. Jen jednou jsem toto pravidlo porušil a ty potvory, které mi pak zamořili půl ostatních kvítek, mě pořádně vytrestaly.

Kolik vody je dost vody?

Pravidla zalévání se často uvádějí v množství vody na počet dní. Problém je v tom, že zatímco v létě si může kvítko vodu žádat klidně každý den nebo dva, v zimě se často interval protáhne na týden, u sukulentů klidně měsíc a víc. Nejlepší je zalévat podle toho, jak si o vodu řekne sama rostlina, respektive substrát. Neboj se do hlíny strčit prst a vyzkoušet, kolik vláhy pokojovka ještě má. Univerzální míra zalévání není – některé rostliny mají rády, když substrát pořádně vyschne, jiné žádají trvale zavlažený substrát (vyschne na povrchu, ale uvnitř se udržuje stále aspoň trochu zavlažený). Další by nejradši skoro plavaly ve vodě.

Jak rostlinu nezabít

Důležité je vnímat, co rostlina potřebuje. Načíst si v knihách, na internetu, shlédnout videa na Youtube je skvělý začátek, pozorování a pravidelná péče o rostliny jsou neméně důležité. Když se o rostlinu budeš starat špatně, dá to najevo a pak je čas na okamžitou akci, změnu péče a poučení pro příště. Pokud však na rostlinu měsíc zapomeneš, přestože svými povadlými listy žadoní o pomoc, úspěšného květenstva se doma nedočkáš. Tak pamatuj na to, že rostliny nejsou jen k tomu, aby na poličce zapadaly prachem – jsou to živí společníci.