Jak může práce zatěžovat psychiku?
Povaha práce a pracovního prostředí sebou přinášejí určitá rizika v oblasti psychického a sociálního zdraví. V případě sociálně kontaktních pracovních činností s velkým podílem osobní odpovědnosti a vysokými požadavky na tvořivost jedince, které výkon role akademika provázejí, se jedná především o workoholismus, syndrom vyhoření a přelévací efekty.
Workoholismus
Workoholismus pohledem psycholožky
Přelévací efekty
Pracovní doba
Selfkoncept I.
Selfkoncept II.
Hodnoty
Existují určité možnosti řešení nebo prevence. Některé může udělat zaměstnanec sám a v něčem může pomoci jeho vedení.
Syndrom vyhoření
Co vlastně znamená syndrom vyhoření?
Redukce stresu na pracovišti
Typy pracovního stresoru a zdroje
Typ pracovního stresoru | Zdroje |
Sociální | nedostatek komunikace a konzultací, upevňování pocitů viny v případě neúspěchu, očekávání, že zaměstnanci budou pravidelně pracovat nepřiměřeně dlouho a brát si práci domů, |
Vztahy na pracovišti | špatné mezilidské vztahy k ostatním, týrání, sexuální obtěžování, mobibng, |
Pracovní role | zmatek a nejasnost, jakou roli mám zastávat, |
Povaha práce | vysoké pracovní tempo, málo či mnoho tréninku pro výkon zaměstnání, nudná až monotónní práce, nezdravé pracovní prostředí, |
Změna | nejistota a obavy o práci, |
Kontrola | nedostatek kontroly nad pracovními aktivitami. |
Jak může manažer pracovním stresorům předcházet?
- Poskytovat podřízeným možnost komunikace o námětech na lepší organizaci práce.
- Poskytnout trénink na řešení mezilidských vztahů.
- Předem dohodnout postup vyřizování stížností.
- Ujistit se, že každý chápe své cíle a povinnosti ve vztahu k cílům organizace.
- Určit prioritní úkoly.
- Ověřit si kompetence zaměstnanců k výkonu činnosti.
- Kontrolovat rizika pracoviště (hluk apod.).
- Zabezpečit kvalitní komunikaci.
- Poskytovat efektivní podporu.
- Umožnit pracovníkovi kontrolovat si práci sám a sám si plánovat.
- Rozhodovat o tom, jak bude práce dokončena a jak bude řešen problém.
Prevence a zamezování působení stresu na pracovišti je velmi důležitou, byť bohužel značně podceňovanou, součástí pracovní role každého manažera. Ti osvícení si uvědomují souvislost nadměrného stresu s fluktuací, zvýšenou nemocností, nižším výkonem a produktivitou, nespokojeností zaměstnanců, počtem stížností, zdravotní újmou zaměstnanců, negativním přenosem na kolegy (komunikace, potřeba pracovat za kolegu) a dalšími jevy, které vedou k ekonomickým ztrátám.
Timemanagement
Vývoj přístupů k timemanagementu
Principy 4. generace timemanagementu

ČLOVĚK JE VÍC NEŽ ČAS
Pouze spokojený a vyrovnaný člověk může dlouhodobě efektivně pracovat.

CESTA JE VÍC NEŽ CÍL
Zdrojem spokojenosti je to, že se k cíli přibližujeme, že postupujeme správným směrem.

ZEVNITŘ JE VÍC NEŽ ZVENKU
Vnitřní motivace je silnější než vnější pobídky. Osobní a osobnostní růst je důležitější než vnější podmínky.

POMALU JE VÍC NEŽ RYCHLE
Drobné a pomalé změny v chování jsou trvalé, neboť vytváří návyk.

CELEK JE VÍC NEŽ ČÁST
Je třeba se zaměřovat na harmonii všech životních oblastí, nejen na práci s časem.
Zásady timemanagementu
1. Určete si priority
Pro člověka, který neví kam jde, je každá cesta špatná.
Očíslujte si pořadí následujících hodnotových oblastí podle toho, jak jsou pro vás skutečně důležité.
(1-nejdůležitější, 6- momentálně nejméně důležité)
- kariéra
- finance
- čas pro sebe
- zdraví
- vztahy (rodina, přátelé)
- osobní a duchovní rozvoj
2. Stanovte si cíle
Cíle by měly pokrývat všechny oblasti života, všechny potřeby, vše co chceme nebo nechceme. Nelze se tedy omezit pouze na pracovní oblast, ale zaměřit se na cíle osobní a celoživotní.
Čeho chcete v těchto oblastech dosáhnout?
- kariéra – seberealizace
- finance, investování
- čas pro sebe
- zdraví – fyzické a mentální
- vztahy – rodina, přátelé
- osobní a duchovní rozvoj
3. Konkretizujte cíle
Dokážete alespoň jeden z cílů konkretizovat?
- Co chci změnit? (účel, záměr)
- Jak chci něco změnit? (obsah, opatření, aktivity pro uskutečnění cíle)
- Výsledek, stav, kterého má být dosažeho.
- Jak rychle bych rád/a něčeho dosáhl/a? (trvání, časový horizont, ve které má být provedena změna)
Jediný rozdíl mezi dosažením a nedosažením jakéhokoliv cíle, který si stanovíte, jsou tyto veličiny: osobní čas, osobní energie, odvedená práce, vložené peníze, správné zaměření.
4. Správně zaměřujte činnosti
Výsledky jsou způsobeny děláním správné věci, nikoli děláním věcí správně.
5. Udělejte první krok
I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem.
6. Identifikujte zloděje času
Zamyslete se, co vás v práci zbytečně okrádá o čas? Inspirovat se můžete např. typickými zloději času na pracovištích: vyrušování jinými lidmi, neohlášené návštěvy, rozptylování, hluk, zdlouhavé porady, nefungující technika, čekací doby (např. při jednáních a schůzkách), dopravní problémy, nepřesná komunikace, zbytečné papírování, neužitečná pošta, dlouhé telefonování.
Sebekriticky si přiznejte, které z uvedených oblastí se vás týkají.

7. Změňte své zvyky
Doporučení, jak překonat vlastní pracovní stereotypy
- Konečné termíny určujte a neporušujte.
- Nejdůležitější věci dělejte nejdříve, nedůležité vůbec.
- Rutinní záležitosti vyřiďte v pravidelném čase.
- Náročné úkoly řešte v době maximální svěžesti. Když jste neefektivní, dejte si pauzu.
- Určete si čas, kdy nechcete být rušen/a.
- Důležité a nepříjemné záležitosti neodkládejte.
- Vymezte si čas pro sebe a nenechte si ho vzít.
- Odměňujte se, když splníte cíl.
- Každý den udělejte něco, co vás baví.
- Nepřerušujte 1 úkol příliš často. Ztratíte niť a tím i čas.
- Vyhýbejte se multitaskingu.
- Udržujte pořádek
- Neskladujte vyřízené.
- Všechno si zaznamenávejte.
Zvládání času je náročná disciplína, musíme totiž změnit své zvyky. Překonání vlastních zvyků a stereotypů: pravidlo 21 dnů….. 21 po sobě jdoucích dnů vykonejte novou činnost, popř. nevykonejte v případě odstraňování zlozvyku. Pak už to nebude tak obtížné.