Každý máme trochu odlišné cíle, byť se v mnohém podobají. Platí to také o studentech a studentkách ve vztahu ke studiu a zkouškám. Někomu stačí „prolézt“, jiný je s průměrným výkonem nespokojen. Jaký je ale samotný proces učení se na zkoušky? A jak si jej můžete udělat příjemnějším? Podíváme se na nejběžnější typologii stylů učení, na faktor stresu a také na jeho zvládání (coping).
Podle některých teorií a studií vyhovuje každému typu osobnosti trochu jiný styl učení. Jedna z nejznámějších teorií přinesla na základě tisíců hodin pozorování ve třídách model VARK (visual, auditory, reading/writing, kinesthetic), který člení styl učení podle smyslů, které jsou do tohoto procesu zapojeny. Vizuální typy učení upřednostňují ti a ty, kterým vyhovují nejrůznější grafické symboly, grafy, reprezentace. Právě ti budou mít nejspíše poznámky rozčleněné velikostí, barvou, písmem. Další typ studentů je v učení nejvíce efektivní, když může materiál poslouchat – vhodný je třeba záznam přednášky a podobně.
„R“ v modelu VARK reprezentují jedinci, kteří milují psaní a čtení a tyto techniky využívají v procesu učení – psaní a čtení pro ně více než pro jiné jsou učením. Kinestetický styl mají tendenci využívat studenti a studentky zapojující do procesu učení také hmat. Více než ostatní se také během učení mohou pohybovat, třeba procházet. Především však využívají při učení daleko více a daleko efektivněji kombinaci všech smyslů. Není to tedy úplně tak, že tento typ lidí musí k učení nutně brázdit desítky kilometrů dlouhé cesty. Někomu by mohlo před zkouškami usnadnit práci zjištění učebního stylu, který je mu blízký – zjistit ale lze i to, že člověku vyhovuje více stylů a není úplně „vyhraněný“. Dotazník VARK najdete na internetu snadno.
Kromě vlastního učebního stylu ale naše učení ovlivňuje spousta dalších věcí – vlastní osobnost, finanční a další možnosti, podpora okolí a tak dále. Otázka z úvodu, totiž Jak si učení udělat příjemnějším, nás vede k pojetí učení jako něčeho stresujícího a inherentně nepříjemného. Ne každý to tak nutně vnímá. Pokud jste ale mezi těmi „nešťastnými“, lze se zaradovat – internet přetéká návody, díky kterým zaručeně stres překonáte… Nebo ne? Možná lepší, než dogmaticky sledovat konkrétní vodítka, bude uvědomit si, že stres je do značné míry zdravý a normální záležitostí. Více citace z článku Večeřové-Procházkové a Honzáka:
„Všeobecně přijímaný názor je, že optimální hladina stresu působí jako tvůrčí a motivační síla, která vede lidi k dosahování neuvěřitelných výkonů a cílů (eustres). Naproti tomu chronický traumatický stres (distres) je potenciálně neobyčejně destruktivní a poškozuje psychické a tělesné zdraví a může ohrozit samotný život. Rozumná hladina eustresu zvyšuje výkonnost, zatímco vliv psychosociálního distresu na výkon je zhoubný.“
Pokud tedy přistoupíme na rozdělení stresu na ten „zdravý“ a na ten škodlivý, dlouhotrvající, můžeme snad být opatrní optimisté a vnímat učení se na zkoušky optikou eustresu. Věříme, že studium vysoké školy není otázkou života a smrti a (opakované) učení se na zkoušky neznamená přítomnost chronického traumatického stresu. Přesto může být učení stresující a zatěžující. V takovém případě jde o to, najít vhodné copingové strategie, kterými lze stres z učení zvládnout.
Míra stresu ani naše schopnost se s ním vyrovnávat nejsou stálé. Na stres se učíme adaptovat, naši adaptabilitu pokud možno zvyšovat, míru stresu a stresory naopak snižovat. Pokud si člověk již neumí pomoci sám, míru stresu nezvládá a rozhodne se vyhledat odbornou pomoc, může na tom pracovat třeba v rámci psychoterapie. Jaké jsou ale strategie zvládání stresu spojeného s učením na zkoušky a jak si udělat přípravu příjemnější – a tedy méně stresující? Velmi často se hovoří o tzv. systému odměn. Pojďme se na odměňování sama sebe podívat jako na strategii zvládání.
V posledních letech zažíváme obrovský nárůst trávení času a života na sociálních sítích. Podle některých autorů stojí za tímto trendem také systém využívající právě mechanismů odměňování – systém, který však odměňování mění postupně v závislost. Pokud věříte, že sociální sítě znamenají hlavně nikdy nekončící prohlížení a scrollování, nebude systém odměn dobře fungovat, pokud bude založen na těchto sítích (včetně binge-watchingu Netflixu). Obecně však lze doporučit sledování času. Pokud neplyne učení jaksi samo a musíte se do něho nutit, naporcujte jej na menší časové úseky. A v pauzách se odměňujte. Sladkostí. Jedním dílem seriálu. Kávou. Telefonátem s příbuznými. Procházkou s kamarády. Sklenkou vína. Neexistuje jediný správný návod, kterým se stanete automaticky lepšími studenty a studentkami, které se navždy vyhnou stresu během zkouškového období. Strategie je potřeba zkoušet a postupně upřednostňovat ty fungující. Pokud vám to možnosti dovolují, téměř nikdy neuškodí pohyb. Procházka je úplně dostačující. Velmi přínosné – a to nejen pro vás – může být také zapojení se do bohulibých aktivit coby dobrovolnice a dobrovolníci. Dobrovolnická činnost sama o sobě totiž pomáhá snižovat stres.
