Au pair, francouzský termín, který původně označoval dívku v domácnosti. Tou jsem se po střední škole stala na více než rok já. A nešlo jen o dívku v domácnosti, stala jsem se chůvou, sestrou, dcerou a kamarádkou pro mou novou americkou rodinu. Pokud tě zajímá proces celého výběru rodiny nebo tě dokonce nahlodává myšlenka, otočit svůj život o sto osmdesát stupňů, poznat novou kulturu a užít si rok jako pravý Američan, vítám tě na své cestě letem světem.
Už na střední škole jsem věděla, že hned, jak udělám maturitu, chci vyrazit na zkušenou do světa, osamostatnit se a vytrhnout se ze života, který jsem žila v České republice. Věděla jsem, že mi prospěje změna prostředí a kultury. Otázkou bylo, jakou možnost využít. Když jsem narazila na možnost stát se au pair, naprosto jsem se nadchla. Když jsi au pair, funguje to tak, že jsi právoplatným členem americké rodiny, staráš se o děti, ale vše je na domluvě mezi tebou a rodinou. Tvůj pracovní den by neměl překročit 10 a týden 45 hodin. Au pair není chůva, ale opravdu pomocnice, která pomáhá rodině s chodem domácnosti a zároveň poznává kulturu. Součástí je také studium, které ti rodina částečně zaplatí a je to požadavek k splnění celého au pair programu. Můžeš si vybrat ze škály ať už jazykových či jinak profilovaných kurzů. Výběr je pouze na tobě, na tvých časových možnostech a preferencích. Zároveň ti rodina platí týdenní kapesné, které můžeš utratit za cestování, vyžití ve volném čase anebo šetřit a odvézt si peníze domů. Jídlo a ubytování hradí rodina. Zní to krásně, že? Zprostředkuji ti svou zkušenost se všemi slastmi a strastmi a začnu nejdůležitějším krokem v celém procesu, a to výběrem rodiny. Tento krok ti alespoň částečně zaručí spokojenost v hostitelské rodině a v celé tvé cestě.
Když si vybíráš agenturu, dbej na to, aby byla seriózní – já bych rozhodně nejela na vlastní pěst. S agenturou máš přece jenom stále nějakou jistotu, zařídí ti správný výběr rodiny i podporu po dobu celého roku. Pomáhá ti se začleněním a seznámením se s jinými au pair, s nimiž pořádá pravidelná setkání. Rodina si vybírá tebe, takže když sestavíš svůj profil, začnou tě kontaktovat různé rodiny, se kterými si poté domlouváš hovory. Pamatuji si, jak jsem byla úplně nadšená, když jsem byla v této fázi výběru a chodily mi nabídky z různých měst USA, já si představovala, jaké by bylo žít v Chicagu, San Franciscu, Texasu či New Yorku. Věděla jsem ale, že si nechci vybírat rodinu podle lokace, ale podle toho, zda si sedneme. Viděla jsem se někde na pláži v Kalifornii, ale když přišla nabídka od rodiny z New Jersey a během rozhovoru jsme si sedli, věděla jsem, že chci být na čas její součástí. Zároveň jsem v té době byla nadšená do filmů a chtěla jsem se věnovat práci v této branži. V ten samý den, kdy jsem se rozhodla pro rodinu v New Jersey mi přišla nabídka od rodiny v San Franciscu, kde tatínek pracoval jako grafik ve firmě Disney a spolupracoval například na sérii Star Wars. Hovor byl moc příjemný, ale nebyl tak přirozený jako s předchozí rodinou. Bylo to jako zkouška, jestli jsem se opravdu pevně rozhodla pro první rodinu a já se i přes lákadla, která jsem viděla v rodině v San Franciscu rozhodla pro rodinu v New Jersey, která bydlela 30 minut od New York City. Ukázalo se, že jsem rozhodně nešlápla vedle. Věřím na znamení, takže ve chvíli, kdy jsem učinila toto rozhodnutí, začala zrovna v rádiu hrát písnička Empire State of Mind (New York) od Alicia Keys and Jay-Z. a bylo vymalováno.
Když jsem dorazila do New Yorku, čekala nás s ostatními au pair tréninková škola. Je to taková příprava na různé situace, které se v rodině můžou stát a součástí lekcí byla i například první pomoc. Když jsem odjížděla, spousta lidí mi říkalo, že by se bála jazyka, že by se nedomluvila. Já byla opravdu takový nebojsa, který šel do všeho po hlavě a v případě angličtiny jsem byla pěkně namachrovaná. Když jsem pak měla před třídou promluvit, měla jsem srdce až v žaludku. Má rada pro mé minulé já by asi byla nebát se dělat chyby a nelpět na gramatické správnosti. Jazyk, a především ten hovorový, je v angličtině velký freestyle. Tréninková škola je ale perfektní na aklimatizaci, setkání se s novými kulturami a dívkami, které si prochází stejnou situací jako vy. Já si zde našla mou blízkou kamarádku, se kterou jsme se podporovaly po celou dobu pobytu.
Po třech dnech mě tatínek rodiny vyzvedl v New Yorku a jeli jsme do nedalekého města v New Jersey. V tu chvíli mi asi začalo docházet, k čemu jsem se to upsala a že to není jen nějaká dovolená, ale že tady strávím minimálně rok. Stavy největšího hrdinství vystřídala nervozita a z mé strany nastal konec hrdinů v Čechách. Dorazili jsme na krásné předměstí, na kterém mě upoutalo hlavně to, jak byl každý dům jiný – měl rozdílnou architekturu a byl zasazen do divoké přírody.
Hned, jak jsem přijela, vrhly se na mě dvě děti, kluk a dívka. Šestiletá holčička a devítiletý chlapec. Nikdo vás asi nepřipraví na to, jak jsou první dny intenzivní. Máte co dělat jak se sebou a s tím, jak se vám možná stýská po rodině, s kulturním šokem, s časovým posunem, s množstvím informací o rodině, o organizačních věcech spojených s pobytem. Šokem pro mě byla taktéž nutnost amerického řidičského průkazu, protože kdybych měla srovnat stres ze svojí maturity a závěrečných zkoušek k získání řidičského průkazu, maturita byla brnkačka. Samozřejmě každý stát to má jinak a někde vám stačí průkaz mezinárodní, ten, co vám vystaví v ČR. Strážníci se na něj ale stejně dívají jako na leporelo. Kdo ho někdy měl nebo alespoň viděl, ví, o čem píši.
První týdny byly krušné. Děti si zvykaly jak na mě, tak na nový domov. Dům do kterého jsem se teď stěhovala já, byl novým domovem i pro ně. Rodina se totiž stěhovala z jiného státu necelé dva týdny přede mnou. Jim se stýskalo po kamarádech, mně taktéž. Všichni jsme začínali nanovo a mělo to svoje kouzlo, ale i spoustu překážek. Hodně mi pomohla rutina, cvičení i lekce tance v New Yorku, ale o tom až v druhém díle mého vyprávění.
