Nejeden mladý člověk touží procestovat svět, nebo alespoň navštívit několik zemí. Vydělat si na to při studiích však většinou není vůbec snadné. Příjemnou alternativou by mohla být práce u neziskových organizací zapojujících se do projektů Erasmus +. Jednou z takových organizací je Europeans.
Jak skloubit cestování, vzdělávání (se) a přivýdělek? O své zajímavé brigádě mi řekl Sebastián Mareška, student Fakulty pedagogické ZČU v Plzni.
Sebastiáne, jak ses k této brigádě dostal?
Studoval jsem Střední zdravotnickou školu v Plzni, která se hojně angažuje v projektech programu Erasmus+. Někdy ve třetím ročníku jsem se poprvé dostal jako účastník na výjezd, bylo to na týden do Maďarska a tématem projektu bylo Kulturní dědictví Evropy. Okamžitě jsem si celý koncept projektů zamiloval. Na střední škole to obnášelo ubytování u hostitelské rodiny, práci na úkolech s žáky z různých zemí EU, navštěvování místních památek a hlavně neustálou interakci s lidmi jiných národností a jiných kulturních zvyklostí.
Před pandemií koronaviru jsem stihl ještě týdenní pobyt v Turecku a pak jsem odmaturoval. Po maturitě mi manažer pro mezinárodní projekty z mé střední nabídl zahraniční stáž v rámci neziskové organizace Europeans. Byl jsem týden ve Slovinsku ještě jako účastník-mládežník, a jelikož manažer viděl můj zápal a ochotu dále se v projektech angažovat, nabídl mi práci.
Co teď tedy tvá práce obnáší?
Europeans doteď figurovali v projektech programu Erasmus+ jako koordinátoři. V rámci projektu máme na starosti většinou finance a organizaci. V projektech pracují učitelé z různých evropských škol, většinou je cílem vytvořit nějaký vzdělávací produkt. Může to být vzdělávací mobilní aplikace, školní průvodce určitou problematikou, internetové portály, kluby mládeže a podobně.
Byly pro tebe začátky obtížné nebo ses všechno snadno a rychle naučil?
S projekty, ve kterých organizace Europeans figuruje jako koordinátor, jsem se seznámil poměrně rychle. Co se týče výjezdů a práce na nich, vše bylo od začátku bezproblémové. Poprvé jsem vyjel v rámci projektu Butterfly Effect in European Culture do Polska, kde jsem se hned setkal s naprosto bezvadnými lidmi, kteří mě okamžitě přijali do kolektivu jako vlastního. Konkrétně zde týmy z Polska, Řecka, Itálie a Turecka představovaly vzdělávací moduly, které vytvořily a které jsou teď součástí edukačních webů a aplikací.
Horší to bylo s administrativní prací, která k projektům patří, obzvlášť co se finanční a ekonomické stránky týče. Řekl bych ale, že ani to není ve finále tak obtížné.
Co bylo pro tebe zatím nejobtížnější?
Ze začátku jsem naskakoval do již rozjetých projektů. Týmy a účastníci už se většinou znali minimálně z jednoho předchozího výjezdu. Proto byl pro mě docela šok, když jsem rozjížděl úplně nový projekt. První setkání projektu Equalist Europe, jenž je zaměřen na genderovou vyváženost, proběhlo v Plzni. Byl jsem zvyklý, že celé týmy byly již stmelené a fungovaly perfektně jako celek. Tady se jednotlivé týmy z cizích zemí viděly poprvé v životě a bylo pro mě překvapivě obtížné vytvořit dobrou atmosféru, spřátelit se se všemi a s každým vycházet. Vstoupit do sladěného kolektivu je něco úplně jiného než tu harmonii v novém týmu spoluutvářet.
Jelikož z každého projektu vychází určitý výstup nebo produkt, my jako koordinátoři se snažíme partnerské týmy navádět k včasnému plnění jednotlivých úkolů vedoucích k výsledku. Mívám stále problémy s tím, že já, jakožto dvaadvacetiletý student, zadávám a kontroluji práci vystudovaným středoškolským učitelům, nedejbože univerzitním profesorům.
Na jakých všech projektech jsi tedy pracoval a na kterých ještě pracuješ?
Prvním byl již zmíněný Butterfly Effect in European Culture. Projekt byl zaměřený na kulturu zúčastněných evropských zemí a také na to, jak moc se navzájem v historii ovlivňovaly a stále ovlivňují. Zúčastněná italská škola pochází konkrétně ze Sicílie a právě sicilská kultura je zářným příkladem toho, jak málo stačí k ovlivnění celé kultury jinou kulturou (sicilské například arabskou či řeckou), proto butterfly effect. Výsledkem tohoto projektu je výuková mobilní aplikace, která zobrazuje tradice různých zemí, výukové moduly nebo „European Youth Club“, sdružení mládežníků ze zúčastněných škol. Projekt již bohužel skončil, hotová je také diseminační kniha o tomto projektu, na jejíž přípravě jsem se podílel.
Dalším projektem je Equalist Europe, zaměřený na genderovou vyváženost v evropských zemích. Výsledkem bude například „Sensitive Guide for European Gender Equality“, takže takový průvodce genderovou rovností, který bude výukovým materiálem. Zde spolupracujeme také s univerzitou Goce Delcev University ze Severní Makedonie.
Spousta projektů Europeans se zaměřuje na ekologii. Do této kategorie patří například projekt EcoArt, který kloubí umění právě s ekologií.
Vzpomeneš si na nějaký oblíbený zážitek?
Užíval jsem si každou chvíli, kterou jsem mohl strávit s účastníky projektu Butterfly Effect. Tak milé, ochotné a milující lidi jsem snad nepoznal za celý život v České republice. Řada učitelů z tohoto projektu mě dodnes považuje za svého syna, čas od času mi napíše, jak se mi daří, zve mě k sobě domů na dovolenou nebo mi píše, že se objeví v Česku, jestli nemám čas. Trávit s těmi lidmi chvíle je pro mě potěšení.
Několikrát jsem skupiny, které přijely do Česka, prováděl Plzní a Prahou a musím říct, že není nic lepšího, než chlubit se místem, ze kterého pocházím. Plzeň je vždy uchvátila především pivem (až na muslimské Turky) a synagogou. V Praze je toho však na uchvácení ještě více, takže účastníkům vždy vyhovím a poskytnu jim komentovanou prohlídku i tam.
Zajímá Tě, co všechno Europeans dělají? Informace najdeš na jejich webových stránkách Europeans, z. s., případně můžeš navštívit jejich stejnojmenné Instagramové a Facebookové stránky.
