Studentka tělocviku a matematiky, která dokáže ve třech dnech uběhnout 44 km s překážkami a být v této disciplíně pátá na světě. Proč absolvovala bakalářské studium v Ostravě, vzdala se atletiky, ve které získala mistrovský titul a dala přednost válení se v blátě, tahání těžkých břemen a dalších šílených překážek?
Momentálně studuješ navazující magisterské studium na Pedagogické fakultě obor Tělocvik a matematika pro základní školy. Bakaláře jsi však studovala v Ostravě, proč ses rozhodla přejít na Západočeskou univerzitu do Plzně?
Z Plzně pocházím a přešla jsem především kvůli dojíždění. Do Ostravy jsem odešla společně s přítelem, který tam hrál hokej. Kdybych to měla porovnat, tak se mi více líbilo v Ostravě, jelikož jsem tam nikoho neznala a lákalo mě nové prostředí. Tady v Plzni znám většinu lidí, jelikož na pajdě je nás spousta ze sportovního gymnázia, které jsem zde v Plzni studovala.
Ke sportu jsi tedy měla blízko již na střední škole, kde bylo jistě lehčí studium se sportem skloubit. Jak se ti ale daří sportovní aktivity kombinovat se studiem na vysoké škole?
Skloubit sport se studiem je pro mě osobně hodně náročné, jelikož právě kvůli sportu musím často cestovat. Naštěstí jsem získala individuální plán, díky kterému nemusím chodit do školy pravidelně a dělám z určitých předmětů seminární práce. Každopádně výstupy a praktické věci splnit musím, tudíž se snažím do školy chodit, co možná nejvíce mi to mé sportovní aktivity dovolují. Není to pro mě ale žádná legrace, hlavně pak studium matematiky (smích).
Přejděme tedy ke sportu. Dříve ses věnovala atletice, máš na kontě dokonce medaile z republikových šampionátů. Co se změnilo a čemu se věnuješ nyní?
S atletikou jsem skončila po maturitě, jelikož jsem odešla studovat do Ostravy, kde bych si musela hledat nové trenéry, což jsem nechtěla. O to víc času jsem měla na nový sport, kterému jsem úplně propadla. Věnuji se OCR, což jsou překážkové běhy, pod které spadá například Predator race, Spartan race, Gladiator race a další. Jedná se o běh spojený s překonáváním různých překážek. K tomuto sportu jsem se dostala přes kamarádku, která mě k němu přivedla a já jsem se začala tomuto sportu aktivně věnovat po maturitě. Navíc jsem v poslední atletické sezóně házela především oštěpem, což se s překážkovými běhy skloubit nedalo.
V atletice ses věnovala především vrhačským disciplínám. Jak se člověk, který je zvyklý na silové tréninky, dostane k vytrvalostním závodům? Přeci jen to není u vrhačů úplně běžné.
Já jsem sice byla vrhačka, ale věnovala jsem se i vícebojům, tudíž jsem získala určitou všestrannost. Na stadionu jsem sice trávila většinu času ve vrhačském sektoru, ale mimo stadion jsem si ráda chodila zaběhat nebo lézt na stěnu. Ráda jsem se věnovala i jiným sportovním aktivitám, tudíž mi vyhovuje, že OCR je spojení běhu, síly i mrštnosti. Každopádně atletika mi dala výborný základ a právě onu všestrannost, což je pro mě v mnoha závodech výhoda.
Jak tedy takový překážkový závod (OCR) probíhá? Máš soupisku závodů, které musíš absolvovat?
Vzhledem k tomu, že jsem v české reprezentaci, mám povinnou účast na Mistrovství ČR. Závody si hledám podle toho, na co se specializuji. Letos jsem si například určila dva vrcholy sezóny – MČR a Mistrovství Evropy, tudíž jsem musela absolvovat i kvalifikační závody. Momentálně se nejvíce specializuji na Spartan race. Spartan má tři základní kategorie – Sprint (nejkratší vzdálenost, cca 5 km, 20 překážek na trati), Super (vzdálenost cca 12 km, 25 překážek na trati), Beast (vzdálenost cca 20 km, 30 překážek na trati). Existují určité standardy, díky kterým sportovec ví, jaké překážky ho na trati čekají. Může se tak setkat s drátěnými překážkami, balančními kladinami, dvoumetrovými vysokými stěnami i plaváním v bahně či přenášením těžkých břemen do kopce.
Zmiňuješ, že jsi v reprezentaci. Jak těžké je se do ní dostat?
Podmínkou být v reprezentaci je fakt, že musíš být vidět. Existují kategorie podle věku a pak ty elitní. Právě elitních soutěží se musím účastnit, abych mohla v reprezentaci zůstat. Právě závody v elitní soutěži mě také mnohem více posouvají, jelikož jsou tam už mnohem lepší závodnice.
Již jsi zažila republikové šampionáty, ale třeba taky Mistrovství Evropy nebo dokonce světa! Co považuješ za svůj největší úspěch?
Za největší úspěch bych označila letošní sezónu 2022, kdy jsem dokázala na Mistrovství Evropy ve Spartan race obsadit v ženách (elitní kategorie) 7. místo. Pak v listopadu na Mistrovství světa ve Spartan race jsem doběhla na 5. místě. Tento závod byl specifický v tom, že se závodilo tři dny ve třech závodech. První den jsem běžela 7 km, druhý den 12 km a poslední den mě čekalo 25 km. V tomto roce jsem také vybojovala 3. místo ve Spartan Race CEU série (série složená ze závodů ve více zemích).
Běžet ve třech dnech za sebou 44 km s překážkami je pro mnoho lidí nepředstavitelné. Jak moc je podle tebe důležité umět pracovat s hlavou, abys takové náročné podmínky zvládla?
Práce s hlavou je hrozně důležitá. V těchto závodech hrají roli i tzv. handicapy, které jsou pro jednotlivé závody různé. Jde o postihy, když člověk nezvládne nějakou překážku, může se jednat o 30 angličáků, běžecké okruhy navíc, přenášení břemen nebo rovnou konec závodu. Na MČR se mi stalo, že jsem běžela 12 km dlouhý závod a 400 m před cílem se mi nedařilo překonat překážku, což bylo na psychiku šílené. Nakonec jsem se tam zasekla na půl hodiny. Je důležité to nevzdat a nastavit si hlavu tak, že není žádná jiná možnost, než překážku prostě zvládnout. Já si myslím, že s hlavou pracovat umím. Naopak u mě platí, že čím jsou horší podmínky, tím je pro mě výsledek lepší.
Máš nějaký speciální rituál před závodem?
Ráno před závodem mám pokaždé stejnou snídani a speciální čajík. Potom se musím rozmasírovat masážním válcem a namazat hřejivou mastí. Hřejivka je pro mě nedílnou součástí výbavy jak v zimě, tak v létě. Je pravda, že v horku pak nohy šíleně pálí, ale člověk alespoň zapomene na tu bolest svalů (smích).
Jaké je v Plzni zázemí pro tento sport a proč bys OCR doporučila?
V Plzni je zázemí Predator race, díky kterému je tady i skvělá komunita lidí věnující se právě tomuto sportu. Vyzkoušet Predator race může úplně kdokoliv, existují i závody Open, kam se hlásí právě začátečníci, kteří si chtějí vyzkoušet, zda by je to vůbec bavilo. V Plzni jsou momentálně dvě tréninková centra – DEPO 2015 a Max Fitness Doudlevce.
OCR bych doporučila, protože jde o sport, který je hodně všestranný a člověk neupadne do stereotypu. Velké plus vidím i v možnosti cestování a objevování nových míst. Já moc ráda vzpomínám na závody ve Švýcarsku a na Ukrajině.
Pokud chceš Kláře fandit a sledovat její cestu, mrkni na její Instagram.
